Rozhodování, jaký typ cestičky zvolit, se odvíjí jak od její funkce, tak od celkového stylu domu a zahrady. Budete lemovat záhony se zeleninou? Potom by měla být rovná a dostatečně široká, abychom tudy pohodlně projeli s kolečkem. Bude po ní chtít naše dítko jezdit na tříkolce? Pak musíme volit pevnou dlažbu s co nejmenšími spárami. Ovšem pokud cestičku pojmeme jako doplněk romanticky laděné zahrady, můžeme si více vyhrát s jejím tvarem a sáhnout po jakémkoli materiálu, který nás zaujme.

V každém případě však musíme hledět na nerovnosti a sklon terénu. Ve svahu je třeba k úpravě povrchu omezit použití písku a štěrku a upřednostnit cihly, větší kameny nebo desky s hrubým povrchem. Jestliže bude cestička procházet prohlubní, kde se bude držet voda, povrch by měl být naopak propustný. Například dřevěné pražce jsou naprosto nevhodné, protože by brzy zahnívaly.

Stabilní lože pro chodníček vytvoříme ze štěrku, který zasypeme vrstvou písku. Písek udusáme a vyrovnáme do požadovaného tvaru. Připravené lože je dobré prolít vodou, aby se sám zatížil a odhalil místa, která potřebují drenáž navíc. Pokud plánujete vysypat spáry mezi kameny či dlaždicemi jen pískem, terén navíc podložte ještě netkanou textilií, aby vám ze spár nerašil plevel.

Chcete-li mít naopak spáry pěkně zatravněné, mezery v cestičce vyplňte zahradním substrátem smíchaným s pískem. Do něj pak vysejte trávu s vysokou hustotou, aby byla schopna vytlačit svévolně rostoucí druhy, přihnojte a zalévejte. Trávu však nemusíte volit za každou cenu, na cestičkách krásně vynikne také například mechovec, kociánek, čistec nebo hvozdík.