Leckdo si nakoupí ty nejkrásnější designové kořenky za sta i tisíce korun, aby pak zjistil, že se na ně bojí sáhnout, aby je nerozbil, špatně se otvírají a pak zavírají a tak dále. Jsou tedy vystavené na čestném místě, zatímco kolem plotny se povalují „pohotovostní“ pytlíky koření.

Pokud máte koření v sáčcích, i ještě neotevřených, skladujte sladké koření (badyán, skořice, vanilka, hřebíček i kardamom) odděleně, dále od pálivého koření jako pepř, chilli, i kmín a bylinky. Vůně se nepromísí.

Dózy na koření je opravdu škoda schovávat, kořenky dokonalého designu dokreslují interiér kuchyně či jídelny, dodávají prostoru osobitost a útulnost. V rustikální kuchyni například na cihlové ploše vyniknou kořenky terakotové.

Koření je krásné a musí být stále při ruce

Koření svou různorodostí, a různou zrnitostí, barvou a strukturou je dekorativní prvek. Když je ale ve skleněných kořenkách, je mu nejlépe v kouřových nebo matných. Zóna vaření a jídelní stůl mohou být daleko od sebe, a je tedy dobré mít základní koření na obou místech. Jinak se zdržujeme přecházením pro koření. Základní koření, které používáme třeba několikrát denně, musí být po ruce nejvíce. Slánka, mlýnek na pepř jsou stále u ruky, poličky na zeď s kořenkami by měly být umístěny tak, aby nepřekážely a byly lehce dosažitelné.

Koření – schovat, nebo neschovat?

Malý detail

Ruce při vaření jsou různě ulepené, což se velmi rychle ukáže na kořenkách, a na jejich sadě je velmi dobře vidět, které koření používáme nejčastěji, právě to, které má nejšpinavější dózu. Se skleněnými, keramickými i plastovými kořenkami si výborně poradí myčka.

Umístění kořenek v pracovní zóně kuchyně je individuální. Někomu vyhovuje otevřená police, jiný kuchař koření schová do odklápěcí horní skříňky a během vaření ji otevře. Fungují i závěsné poličky na kořenky umístěné mezi horními a dolními kuchyňskými skříňkami. Využít se může i drátěný program s jeho různými poličkami na koření, stačí jen naskládat příslušně velké kořenky. Dnes se kořenky zhusta umisťují do velkých mělkých plnovýsuvů. Využít můžeme i samostatné vysoké úzké výsuvné skříňky – plnovýsuvy, velmi přehledně pojmou zásoby tekutého i sypkého koření. Kořenky můžeme také umístit na rampu mezi stěnou a dolními skříňkami. Důležité je prostě najít místo, odkud nespadnou a jsou v dosahu.


Pár tipů:

  • Nenechávat zbytky koření v otevřených sáčcích, mohou se do nich dostat kromě vlhkosti i třeba mušky nebo mravenci.
  • Kořenky musejí být dobře uzavřené a také označené.
  • Plastové kořenky jsou nerozbitné. Od skla se vzhledově tak příliš neliší, zejména jsou-li uzavřené velkou kovovou nebo korkovou či dřevěnou zátkou. Ta musí mít gumové těsnění, aby dobře k hrdlu skleničky přilehla.
  • Pokud máte zásoby koření, kontrolujte je pravidelně, když se průběžně pro koření nechodí, může zplesnivět nebo se objevit hniloba.
  • Koření není dobré skladovat, jako všechny potraviny postupně vyčichne.