Řadový dům se nachází na sídlišti Solidarita, které se stavělo v letech 1947 až 1949. Vznikalo v rámci dvouletého plánu poválečné obnovy, proto se byty a řadové rodinné domy označují jako dvouletky. Jeden z domků o půdorysu 4,2 x 11,5 m si vzali do péče architekti Markéta Zdebská a Marek Žáček ze studia BY architects. Svůj projekt také přihlásili do soutěže Interiér roku, kategorie Soukromé bydlení – rekonstrukce.
Něco otevřít, něco zavřít
Úzký třípodlažní řadový dům klame tělem, nabízí až 120 m2 užitné plochy. „Původně jsme měli navrhovat jen interiér, nakonec z toho vyšla poměrně rozsáhlá rekonstrukce. Částečný zásah se ukázal jako nešikovný, snazší by bylo udělat vše nanovo,“ vysvětluje Markéta Zdebská. V rámci rekonstrukce se upravovala elektřina, částečně i rozvody vody, podlaha v podkroví, některá okna.
Také se hýbalo s příčkami. Například kuchyně v přízemí je z užší strany volně průchozí do obýváku. Když se otevřou dveře do vstupní chodby, dá se projít celým přízemím až na zahrádku, aniž by se rodiče, potomek nebo hosté museli vyhýbat nábytku.
V 1. patře se nachází ložnice, dětský pokoj a zvětšená koupelna včetně sprchového koutu walk-in, naopak se trochu ubralo z technické místnosti s prádelnou. Podkroví tvoří jeden prostor spojující pracovnu s pokojem pro hosty. Požadavek na jeho oddělení od ostatních částí domu vyřešily zkosené dveře (pod šikminou střechy), které jsou součástí nově vybudované příčky.
Více světla a prostoru
Interiér domu působí vzdušně i díky osvětlení a integrovanému, na míru vyrobenému nábytku. Například vestavěné skříně v ložnici a v dětském pokoji se zhotovily z bílého lamina, kuchyně je lakovaná, na otevřené policové systémy nejen v obýváku se použila překližka.
„Inspiraci jsme svým způsobem našli v montessori vzdělávání. Otevřené police lákají dítě ke hře, učení a systému. Školní prostředí mohou evokovat i jídelní židle, nejde však o záměr. Hledali jsme finančně dostupné, lehké a pohodlné sezení,“ podotýká spoluautorka projektu.
Nejútulnějším místem v domě měla být koupelna, proto podumyvadlovou desku a šuplíky z corianu doplňují dubová čílka na nábytku. Jsou profilovaná stejně jako dvířka horních skříněk kuchyňské linky.
Po schodech
V každém vícepatrovém rodinném domě se počítá s tím, že schodiště zabere prostor. V pražské řadovce se vyřešilo šikovně. „U schodů do 1. patra jsme přetvarovali nástup. Spodní stupně se staly součástí podesty gauče, pro který vznikl velkorysý prostor. Zbývající stupně byly repasovány. Do původního zábradlí z šedých ocelových rámů, jež vedou z 1. patra do podkroví, jsme navrhli perforované výplně; vzor spolu s bílým lakem dodává interiéru křehkost a detail,“ vysvětluje Markéta Zdebská.
Zajímavých detailů, které fungují, aniž by křičely do světa, najdeme více. V dětském pokoji baví vestavěná diagonální skříň vetknutá do rohu místnosti. V pracovně zaujme stůl, jehož horní trojúhelníkové boky odkazují na sklon střechy. V koupelně byly použité vodovodní baterie v bronzové barvě podporující vřelost prostoru.
Ta však začíná už u vchodových dveří, na zápraží s dřevěným obkladem, integrovanou lavicí a úložným boxem. A končí na druhé straně, kdy se z přízemí vychází francouzským oknem na zahrádku s modřínovou terasou. S domem ji propojuje pár stupňů a boční boxy na zahradní náčiní, na nichž se dá také posedět a dumat, co by se ještě dalo přidat. Že by zahradní domek se saunou?
Interiér roku
Soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut bytového designu, každoročně oceňuje výjimečné soukromé i veřejné interiéry navržené českými a slovenskými architekty. Časopis a webové stránky DŮM&ZAHRADA jsou mediálním partnerem soutěže. S vítězi kategorií, finalisty i nejzajímavějšími soutěžícími proto postupně čtenáře seznamujeme také na našich internetových stránkách www.dumazahrada.cz.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 6/2024.