Stává se vám, že noc co noc nemůžete usnout, jelikož formou odpočinku vašich sousedů není spánek, ale hlučná forma zábavy? A že jste se již mnohokrát pokoušeli jim domluvit po dobrém i po zlém a stále to nikam nevede? Narušování vzájemných sousedských vztahů a porušování klidného nočního spánku je častým jevem v dnešní hektické společnosti. Mnohdy tedy nepomohou přátelská slova a prosby, ale občan bude muset pro ochranu svých práv sáhnout k přiměřeným právním prostředkům. Občanský zákoník se v jednom ze svých ustanovení (§ 127) zabývá problematikou regulace sousedských vztahů jako omezení vlastnického práva. Podle zmíněného ustanovení se vlastník věci (movité, nemovité – tedy i bytu, samozřejmě se nemusí jednat vždy jen o vlastníka věci, ale toto se vztahuje např. i na nájemce, uživatele apod.) musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Občanský zákoník dále obsahuje demonstrativní výčet případů, které nesmí obtěžovat nebo ohrožovat sousedy. Mezi nimi je i povinnost vlastníka neobtěžovat své sousedy nad míru přiměřenou poměrům hlukem. Je třeba ještě připomenout, že noční klid je mezi 22:00 hodinou večerní a 6:00 hodinou ranní. Po tuto dobu se předpokládá utišení veškerých domácích spotřebičů, zastavení práce na vedlejší stavbě a klid pro spánek. Přesné časové vymezení doby nočního klidu nalezneme v § 34 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Podle tohoto ustanovení se noční dobou rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou, a to pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi. V souvisejících ustanoveních zákona o ochraně veřejného zdraví jsou upraveny maximální přípustné limity hluku a vibrací a způsob jejich měření Postižený soused se může v tomto případě dovolat právní ochrany dvojím způsobem. Buď se obrátit na příslušný orgán státní správy odpovědný za ochranu zdraví, aby situaci posoudil a předběžně zákaz zásahu do práv souseda zakázal nebo se obrátit přímo na soud s žalobou, aby se soused určitého jednání zdržel. Výše řečené má lepší uplatnění spíše u jiných forem obtěžování, které stanoví § 127 občanského zákoníku a také příslušné orgány ochrany zdraví postihují za hluk spíše fyzické osoby podnikající a právnické osoby. Další možností postiženého občana je tedy možnost obrátit se na policii s oznámením o přestupku, neboť přestupkový zákon považuje za závadné jednání proti veřejnému pořádku mimo jiné porušování nočního klidu, přestupkem proti občanskému soužití úmyslné narušování občanského soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním a jelikož obce svými obecně závaznými vyhláškami zpravidla dále upravují noční klid a veřejný pořádek v obci, je přestupkem i porušení těchto předpisů. Bude-li příslušným orgánem shledán obviněný z přestupku vinným, bude mu uložena pokuta. Poslední možnost obrany, jíž se budeme věnovat, nespadá do pravomoci postiženého souseda, ale může jí využít vlastník domu, ve kterém „hluční a pořádek narušující“ sousedé bydlí. Jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu pronajimatele bytu hrubě porušují dobré mravy v domě, může je pronajimatel na základě doručeného písemného dopisu se všemi zákonnými náležitosti vypovědět z nájmu bytu. Jelikož je zřejmé, že zejména v některých případech se bude nájemce převzetí výpovědi vyhýbat či bude činit jiné obtíže, může pronajimatel požádat soud o přivolení z nájmu bytu. zdroj: epravo.cz