Výklopná vrata se u nás užívala (a stále užívají) více než půl století. Jejich typické vrzání a dunění jednoduchého pákového systému se systémem pružin, případně protiváhy, bylo pro ně charakteristické. Konstrukce umožňuje zdvižení dveří jako celku pod překlad vjezdu garáže. Její výhodou je spolehlivost a minimální údržba. Výklopná vrata jsou v nabídce stále jako „lowend“ model s nízkými požadavky na finance. I zde je možné využít zateplení, případně systém doplnit o automatický pohon.

Sekční vrata se stávají nejužívanějším systémem u současných novostaveb. Konstrukce je složena z jednotlivých lamel, pásů, které mají na šířku zhruba půl metru a délku vycházející z velikosti vjezdu. Samostatné panely se mnohdy označují i jako kazety. Ty jsou horizontálně spojeny klouby. Následně se mohou volně pohybovat v postraních drážkách, které je při vysouvání obloukem zavedou nahoru pod strop garáže. Méně obvyklou variantou je i vertikální řešení, vrata se zasouvají k boční stěně. Systému se využívá především při nižší světlé výšce garáže. Počet sekcí, jednotlivých kazet, je dán výškou vjezdu, minimálně se většinou jedná o čtyři panely. Výhodou sekčních vrat je možnost vjezdu o šířce až přibližně sedmi metrů. Tím se výrazně zjednoduší parkování. Naopak v zimě je nevýhodou úplné vyvětrání garáže. To částečně zachraňuje možnost velmi dobrého zateplení kazet, a tím pádem opětovné akumulace tepla. V tomto případě, zejména v drsnějších oblastech, je výhodnější mít garáž oddělenou od domu. Případně zvolit například u dvojgaráže samostatné vjezdy oddělené jen středovým sloupkem a otevírat vrata pouze pro dané vozidlo. U sekčních vrat je též nevýhodou, že zaberou poměrně velkou plochu u stropu garáže. Proto je volíme především u vyšších stropů. Poté můžeme mít i masivní varianty obkladů kazet. Konstrukce tohoto systému bývá dvouplášťová s tepelně izolační výplní. Mechanika posunu je vyvážená, elektrický pohon nemusí překonávat velký odpor, a tak lze dosáhnout velmi tichého chodu. Manuální vytažení nevyžaduje téměř žádnou fyzickou námahu. U sekčních vrat je k dispozici i luxusní výbava v podobě dálkového ovládání, elektropohonu, ale i kvalitního zateplení, obkladů ze dřeva či použití integrovaných oken nebo vstupů.

Rolovací vrata tvoří, na rozdíl od sekčních, ve většině případů sestava úzkých horizontálních pásků, jednotlivých lamel. Jejich tvar je subtilnější, tím je dána i vyšší daň za menší zateplení. Určujícím faktorem názvu systému je buben, vrata se na něj navinou. Ten bývá opatřen vnější schránkou, ta se umísťuje nejčastěji za horní překlad či nadpraží garáže. V případě nedostatku místa jej lze namontovat i z venkovní strany, tím se ale vystavujeme nebezpečí usnadnění násilného vniknutí či poškození systému. Vzhledem k nabalování vrat na osu musíme počítat s dostatečným okolním prostorem, průměr bubnu bývá zhruba od čtvrt metru. Naopak proti sekčním vratům získáme u rolovacích prostor pod stropem garáže pro zavěšení některých předmětů, střešních boxů apod. Konstrukce navíjecích vrat bývá z duralu či ocelového plechu s dutinou vyplněnou izolací, nejčastěji polyuretanovou pěnou. Zvláštní kapitolou jsou ocelové svinovací rolety z vlnitého plechu. Klasická „rollo“ se hojně využívá více než sto let nejen pro garáže, ale především pro vchody a výlohy obchodů. Plné výbavy, stejně jako u ostatních typů, elektrických pohonů, dálkového ovládání či bezpečnostních prvků je možné využít i u rolovacích systémů.

Křídlová vrata jsou typická většinou pro dvoukřídlé dveře. Jejich konstrukce může být symbiózou kovu i dřeva, mnohdy jsou téměř celá z masivu. Výhodou je absolutní nevázanost na vnitřní prostor garáže, není důležitá výška stropu ani velikost místa nad překladem. Omezení platí pouze na vnější prostor. Tam, kam se otevírají dveřní křídla, musí být rovina, nebo spád směrem od vrat. V konstrukci se nejčastěji využívá symetrie, ale je možné vzhledem k danému prostoru mít dělení v různém poměru včetně vložených dalších dveří i oken. Nevýhodou je nutnost prahu pro spodní ukotvení a poměrně složitější montáž automatického provozu. Problém může nastat především v horských oblastech, tam je nutné odklízet mnohdy sníh dlouhé měsíce v akčním prostoru brány. Též není možné mít i sebemenší sjezd do garáže až k jejich prahu, jinak by ven otevíraná vrata nefungovala. U menších garáží je mnohdy varianta křídlových vrat nutností, díky vnější montáži pantů na stavbu se tak zvětší vnitřní užitná plocha o sílu zdi, a tak získáme mnohdy nezbytné centimetry.

-Robert Virt, Dům a zahrada 8/2010-Foto: Trido, Hörmann

Tip na další zajímavé čtení z časopisu Dům a zahrada 9/2010Časopisy
  • Hlavní téma: Fasáda
  • Finance: Hypotéka na stavbu domu krok za krokem
  • Vytápění: Srovnání jednotlivých paliv a typů vytápění - Čím topit? Jak ušetřit?
  • Napravujeme chyby u technických prostor

Objednejte si předplatné časopisu Dům a zahrada a získejte řadu výhod.