Jaký důchod mohou očekávat OSVČ při platbě minimální zálohy na sociální pojištění? A jak se liší důchod při využití paušálního daňového režimu?
Jak si našetřit na důchod?
Minimální zálohy na sociální pojištění a důchod
V roce 2024 činí minimální měsíční záloha na sociální pojištění 3852 Kč. To představuje výrazné zvýšení oproti roku 2023, kdy byla záloha 2944 Kč. Přesto však zůstává starobní důchod při platbě těchto minimálních záloh nízký.
Výpočet důchodu při minimální záloze
Důchodová částka OSVČ závisí na ročních vyměřovacích základech, což jsou částky, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. OSVČ platící minimální zálohy si musí být vědomy, že jejich důchod bude ve srovnání se zaměstnanci s podobnými příjmy výrazně nižší. Pro důchodové účely je totiž OSVČ platící minimální zálohu ve výši 3852 Kč na úrovni zaměstnance s hrubou mzdou 13 192 Kč.
Co musíte vědět o důchodu pro OSVČ?
První paušální režim a sociální pojištění
Při vstupu do paušálního daňového režimu platí OSVČ v letošním roce měsíční platbu 7498 Kč, z toho 4430 Kč na sociálním pojištění. Tato částka je 1,15násobek minimální měsíční zálohy. Tento režim může být výhodnější z hlediska budoucího důchodu, protože se zvyšuje vyměřovací základ, ze kterého se důchod počítá.
Výhody a nevýhody paušálního režimu
Výpočet starobního důchodu při účasti v daňovém paušálním režimu je výhodnější než při platbě minimálních měsíčních záloh. Nicméně i OSVČ v prvním daňovém paušálním pásmu musí mít dostatečné vlastní úspory a investice na důchod, protože měsíční důchod bude stále podprůměrný.
Porovnání důchodových nároků
Zaměstnanci vs. OSVČ
Pro porovnání, zaměstnanec pracující na plný úvazek za minimální mzdu 18 900 Kč je na tom s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu značně lépe než OSVČ platící minimální zálohu. To je důvod, proč by OSVČ měli zvážit možnosti, jak zvýšit své příspěvky na sociální pojištění, a tím i budoucí důchod.
OSVČ mají možnost volby mezi platbou minimálních záloh na sociální pojištění a vstupem do paušálního daňového režimu. Každá z těchto možností má své výhody a nevýhody z hlediska budoucího důchodu. Důležité je zvážit dlouhodobé finanční plány a možnou potřebu dalších úspor či investic pro zajištění dostatečného příjmu ve stáří. Plánování důchodu by mělo být nedílnou součástí finanční strategie každého OSVČ.
