Změny se lidem na fakturách za vytápění a teplou vodu poprvé projeví až příští rok. Legislativní úprava vychází ze studie, kterou pro Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zpracovalo České vysoké učení technické. Snížení rozdílů na vytápění v bytových domech a spravedlivější rozúčtování za energie. To jsou hlavní cíle nových legislativních změn, které s platností od 1. ledna 2024 připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Co platí od 1. ledna 2024?

Základní složka by se nově měla pohybovat ve výši 40, 50 nebo 60 procent s tím, že ji dodavatel služeb, tedy správce objektu, družstvo či společenství, může o deset procentních bodů navýšit či snížit. Výše uvedené změny platí pro zúčtovací období, které započalo od 1. ledna 2024.

Ve většině případů tak bude zpracováváno v roce 2025. Do hry od nového roku vstoupila nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, která zavádí novela vyhlášky 269/2015 Sb. Legislativní úprava vychází ze studie, kterou pro Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo České vysoké učení technické (ČVUT).

Otázky k rozúčtování tepla a teplé vody

Zdroj: Youtube

Dvě podstatnější parametrické změny

První změnou je posun tzv. dolního limitu z 80 na 70 procent. To povede ke snížení plateb za vytápění u bytů, které teplem šetří, a tedy k větší motivaci uživatelů bytů vytápět byty hospodárně. Druhou změnou je stanovení poměru základní a spotřební složky na základě průkazu energetické náročnosti budovy. Úspornější budovy tedy budou mít základní složku vyšší než běžné stavby, protože v nich dochází k větším tepelným prostupům mezi jednotlivými byty,“ vysvětluje Josef Haumer, vedoucí oddělení služeb pro bytový fond společnosti Enbra.

Poctiví ušetří, náklady stoupnou u přetopených bytů

Obecně vzato by měla nová vyhláška zajistit spravedlivější rozúčtování tepla a u odborníků se setkává s pochopením. Vědci z ČVUT podle Haumera vzali do úvahy jak různorodou hospodárnost budov, která se dům od domu mění, tak požadavek na férovější rozpočítání energií mezi jednotlivé bytové jednotky.

„Tato úprava respektuje vztah tepelných toků mezi byty u budov s různou kvalitou pláště budovy. Obě legislativní změny vychází z objektivní studie, a lze je tedy hodnotit kladně,“ uzavírá Haumer. V praxi to znamená, že meziročně nižší účet za energie najdou příští jaro ve schránce ti, kteří v zimě topili přiměřeně. Naopak ten, kdo radiátory po celou dobu topné sezóny prakticky nevypíná, může příští rok zaplatit až dvojnásobek.

Přihlášení

My si vás zapamatujeme a můžete číst Dumazahrada.cz bez omezení.
Ještě nemáte účet? Registrujte se
Odemknout anketu
warning_fill
Hlasovat v anketě mohou jen přihlášení uživatelé.

Změnila současná situace na trhu s energiemi váš přístup k vytápění?

Ano, změnila. Snažíme se šetřit a teplotu v domě snižovat. 77 %
Ne, vytápíme stále stejným způsobem a nijak se neomezujeme. 23 %

Měsíční měření energií

Novinka se týká také samotných měřidel spotřeby energií. U těch systémů, které už vlastníci nemovitostí stihli nainstalovat a zároveň umožňují měsíční informování, vzniká tato povinnost od 1. ledna 2024. Pro ostatní je klíčovým okamžikem začátek kalendářního roku 2027, kdy se bude povinnost poskytování měsíčních informací o spotřebě týkat většiny bytových objektů v České republice.

„Povinnost poskytovat měsíční informace spotřebitelům vzniká na základě implementace evropské směrnice EED do české legislativy, a nelze se jí tedy vyhnout. Rok 2024, 2025 a 2026 je přechodným obdobím, které dává možnost, aby se jak uživatelé bytů, tak i společnosti, které službu poskytují, mohli připravit.“

Dálkové měření

Technicky vzato se podle Haumera jedná o poměrně náročný technologický krok, který bude vyžadovat vysoké finanční i technologické nároky. „Povinnost se týká asi pěti miliónů měřidel tepla, bytových vodoměrů a indikátorů na radiátorech. Náklady, které jsou s touto změnou spojeny, se týkají zejména nutnosti vybavit zařízení nějakým typem komunikačního rozhraní, obvykle pomocí rádiového přenosu, popisuje Haumer s tím, že navíc je potřeba zajistit těmto pěti miliónům měřidel příslušnou konektivitu.

Blíží se povinnost měsíčního informování o spotřebě

V souvislosti s tím lze předpokládat výrazné rozšíření zařízení s komunikací přes Internet věcí (IoT). V domácnostech by se tak podle odborníků mělo stát do konce současného desetiletí. Těžit z toho můžou kromě běžných uživatelů i tuzemské úřady, IoT vodoměry jim například umožní efektivněji bojovat se suchem.

Technologie najde využití i u domácích podniků, kterým toto řešení může pomoci plnit environmentální cíle. „Pro běžného člověka i managment českých firem to bude znamenat možnost sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. Ve finále tak může na základě dostupných informací své spotřebitelské chování upravit,“ vysvětluje Haumer.

Zdroj: mmr.gov.cz, zakonyprolidi.cz

Související články