Flexibilní pracovní doba není nic nového, ale od roku 2025 se chystá revoluční změna, která umožní zaměstnancům vzít plánování svých pracovních směn doslova do vlastních rukou. Nový zákon přinese více volnosti i odpovědnosti, a proto je důležité se na tuto změnu připravit.
Jaké jsou nejčastější otázky na pohovoru? Podívejte se na video:
Co přesně přinese změna od roku 2025?
Od začátku roku 2025 vejde v platnost legislativa, která umožní zaměstnancům, aby si sami organizovali pracovní dobu podle svých potřeb a možností. Tato flexibilita má podpořit work-life balance, což je téma, které se v posledních letech dostává stále více do popředí. Lidé si budou moci plánovat svou pracovní dobu podle rodinných či jiných závazků, což je vítaná změna pro mnoho zaměstnanců, zejména rodiče nebo pečovatele.
Nová úprava bude vyžadovat písemnou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která bude definovat podmínky samorozvrhování pracovní doby. Dohoda bude součástí pracovní smlouvy, ale může být uzavřena i dodatečně. Zaměstnavatel bude mít možnost jednostranně ukončit tuto dohodu, a to s patnáctidenní výpovědní dobou bez uvedení důvodu.
Jak to bude vypadat v praxi?
Zaměstnanci budou mít přístup k digitálnímu plánovacímu systému, kde si budou moci vybrat své směny nebo pracovní hodiny podle aktuálních potřeb. Tyto systémy budou muset být propojeny se zaměstnavatelským plánováním, aby nedošlo k provozním problémům.
Zaměstnavatelé tedy stále budou mít určitá pravidla, která zaručí, že všechny pracovní pozice budou obsazené a chod firmy nebude nijak ohrožen. Tento systém má přinést větší rovnováhu mezi svobodou zaměstnanců a požadavky na efektivní provoz firmy.
Praktický příklad: Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout na samorozvrhování pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů. Zaměstnanec musí během tohoto období odpracovat průměrně 40 hodin týdně, což znamená 1040 hodin za celé období. To znamená, že si zaměstnanec může rozložit své pracovní hodiny flexibilně – například jeden týden pracovat více a druhý méně podle aktuálních potřeb.
Výhody a možná úskalí nové pracovní flexibility
Jednou z největších výhod této změny je bezesporu zvýšení motivace a spokojenosti zaměstnanců. Když si budou moci sami nastavit, kdy pracují, jejich stres a vyhoření se pravděpodobně minimalizuje. Navíc se očekává, že lidé budou pracovat produktivněji, když budou moci přizpůsobit pracovní dobu svému biorytmu.
Ovšem každá mince má dvě strany. Zavedení takového systému bude náročné na koordinaci, a to především v odvětvích, kde je nutné zajistit nepřetržitý provoz. Také se může stát, že někteří zaměstnanci budou mít problém s disciplínou nebo si nebudou schopni efektivně rozvrhnout čas. Dále je třeba vzít v úvahu, že zaměstnavatelé budou mít právo určit vyrovnávací období v délce 26 nebo 52 týdnů, během kterého musí zaměstnanec odpracovat sjednaný počet hodin.
Jak se připravit na změny?
Pro zaměstnavatele to znamená potřebu modernizace technologického zázemí a větší důraz na komunikaci a organizaci práce. Firmy budou muset investovat do školení, aby zaměstnanci uměli nové plánovací nástroje efektivně využívat. Zároveň bude nezbytné vytvořit jasná pravidla, která zajistí, že flexibilita pracovní doby nepovede k chaosu.
Zaměstnavatelé budou muset také zvážit, jaký typ pracovníků může tento systém využívat. Ne všichni zaměstnanci budou vhodní pro samorozvrhování, zejména pokud jejich práce vyžaduje pravidelnou přítomnost nebo spolupráci s ostatními členy týmu. Zaměstnavatelé by měli analyzovat, kteří zaměstnanci jsou schopni zvládnout odpovědnost spojenou s flexibilním rozvrhem, a zajistit, aby byly všechny podmínky jasně specifikovány v dohodách.
Novela zákoníku práce zahrnuje také inspekci práce a možné sankce. Pokud zaměstnavatel neuzavře písemnou dohodu nebo poruší povinnosti vyplývající z této dohody, může čelit pokutám až do výše 300 tisíc korun, což motivuje zaměstnavatele k tomu, aby dodržovali stanovená pravidla a chránili práva zaměstnanců.