Bydlení pro prezidenta: Lumbeho vila

Králové to měli možná jednoduché. Prostě bydleli na hradě nebo zámku, i když milovníci historie si možná vzpomenou, že i tak významný panovník, jakým byl Karel IV., se musel po svém příchodu do Čech spokojit s měšťanským domem na Staroměstském náměstí, protože Pražský hrad byl po požáru neobyvatelný. Jak je to však s bydlením českých či dříve československých prezidentů?

Prezidentské bydlení

Od doby Tomáše Garrigua Masaryka pobývali prezidenti často na zámku v Lánech a v Praze si hledali většinou bydlení v těsné blízkosti svých úředních místností na Pražském hradě.
T. G. Masaryk bydlel přímo v bývalé královské rezidenci, kde mu slavný architekt Josip Plečnik upravil byt. Pro prezidenta Edvarda Beneše vyprojektoval nové bydlení v Královské zahradě Pražského hradu známý prvorepublikový stavitel Pavel Janák a do povědomí veřejnosti se tato tříkřídlá budova vžila pod názvem Domeček či Prezidentský domek nebo Vila dr. Edvarda Beneše. (Paradoxem je, že se v ní Edvard Beneš už nestačil usadit.) Kdysi zde stávala barokní oranžerie (místo určené k pěstování citrusů). Její zbytky pojal architekt Janák do výstavby nového domu (jedná se o střední část stavby). Prezidenti zde pobývali až do poloviny 90. let 20. století.

Fotogalerie

Lumbeho vila

Nedaleko Jízdárny Pražského hradu, místa proslulého pořádáním významných výstav českých i zahraničních umělců, leží vstup do pro veřejnost poněkud tajemných prostor tzv. produkčních zahrad Pražského hradu. Vedle skleníků, které produkují na 72 druhů okrasných rostlin k výzdobě hradní rezidence, historického včelína postaveného za působení prezidenta Masaryka a rybníčku vybudovaného už Rudolfem II. bychom zde mohli nalézt i tzv. Lumbeho vilu.

ČTĚTE TAKÉ:

Historie tohoto místa

MUDr. Karl Wilhelm Lumbe, známý pražský chirurg, poslanec českého zemského sněmu a rakouské říšské rady, mimo jiné i manžel hraběnky Thun-Hohensteinové, zakoupil v roce 1852 od Heliodora Heindla dům číslo popisné 188 a nechal budovu upravit v empírovém stylu, okolní pozemky náležely jeho bratru Josefovi, a tak se domu začalo říkat Lumbeho vila. Dědicové prodali dům i okolní zahrady v roce 1925 Správě Pražského hradu. Ve vile pak bydleli většinou zaměstnanci Pražského hradu, ale jednu dobu sloužila i jako skladiště. Do oprav zajímavě situovaného objektu se dlouho neinvestovalo.

Novodobé dějiny

Po sametové revoluci se však situace radikálně změnila. V roce 1993 se začali rekonstrukcí vily i zahrad zabývat architekti Petr a Pavla Kordovští. Zpočátku se počítalo, že by objekt sloužil jako ubytovna prezidentova kancléře nebo pro významné státní návštěvy.

Když se v roce 2003 stal prezidentem naší republiky Václav Klaus, začal uvažovat o svém novém bydlišti. V následujícím roce si vybral právě Lumbeho vilu, a tak byly urychleny rekonstrukční práce a upraveny tak, aby vytvořily vhodné bydlení pro hlavu státu. Nákladem 52 milionů korun byly úpravy dokončeny. Byla zhotovena nová příjezdová cesta z pískovce, vytvořily se místnosti pro pobyt „ochranky“. Klenuté stropy pod terasou zakryl sádrokartonový podhled, točivé schodiště nahradil výtah. Václav Klaus se do Lumbeho vily nastěhoval v roce 2005.

A budoucnost?

26. ledna 2013 proběhla první přímá volba českého prezidenta. Ještě před konečnými výsledky sdělil favorizovaný kandidát Miloš Zeman médiím, že počítá v případě zvolení se svým přesídlením na Pražský hrad. Až v březnu vystřídá dosavadního prezidenta Václava Klause, nastane tedy další stěhování. Kde přesně však bude Zemanův nový domov prozatím není známo. Možná, že se rozhodne pro Lumbeho vilu či pro Prezidentský domek, případně však může hledat i další dosud nejmenované prostory, vždyť na Pražském hradě je místa dost.