Bydlení pro prezidenta: Lumbeho vila


Autor: Fotobanka ČTK
Králové to měli možná jednoduché. Prostě bydleli na hradě nebo zámku, i když milovníci historie si možná vzpomenou, že i tak významný panovník, jakým byl Karel IV., se musel po svém příchodu do Čech spokojit s měšťanským domem na Staroměstském náměstí, protože Pražský hrad byl po požáru neobyvatelný. Jak je to však s bydlením českých či dříve československých prezidentů?
Prezidentské bydlení
Od doby Tomáše Garrigua Masaryka pobývali prezidenti často na zámku v Lánech a v Praze si hledali většinou bydlení v těsné blízkosti svých úředních místností na Pražském hradě.
T. G. Masaryk bydlel přímo v bývalé královské rezidenci, kde mu slavný architekt Josip Plečnik upravil byt. Pro prezidenta Edvarda Beneše vyprojektoval nové bydlení v Královské zahradě Pražského hradu známý prvorepublikový stavitel Pavel Janák a do povědomí veřejnosti se tato tříkřídlá budova vžila pod názvem Domeček či Prezidentský domek nebo Vila dr. Edvarda Beneše. (Paradoxem je, že se v ní Edvard Beneš už nestačil usadit.) Kdysi zde stávala barokní oranžerie (místo určené k pěstování citrusů). Její zbytky pojal architekt Janák do výstavby nového domu (jedná se o střední část stavby). Prezidenti zde pobývali až do poloviny 90. let 20. století.
Fotogalerie
Lumbeho vila
Nedaleko Jízdárny Pražského hradu, místa proslulého pořádáním významných výstav českých i zahraničních umělců, leží vstup do pro veřejnost poněkud tajemných prostor tzv. produkčních zahrad Pražského hradu. Vedle skleníků, které produkují na 72 druhů okrasných rostlin k výzdobě hradní rezidence, historického včelína postaveného za působení prezidenta Masaryka a rybníčku vybudovaného už Rudolfem II. bychom zde mohli nalézt i tzv. Lumbeho vilu.
ČTĚTE TAKÉ:
- Netradiční architektura: kancelář pro faráře
- Netradiční přestavby z celého světa
- Světová architektura: Takhle se bydlí v Moskvě
Historie tohoto místa
MUDr. Karl Wilhelm Lumbe, známý pražský chirurg, poslanec českého zemského sněmu a rakouské říšské rady, mimo jiné i manžel hraběnky Thun-Hohensteinové, zakoupil v roce 1852 od Heliodora Heindla dům číslo popisné 188 a nechal budovu upravit v empírovém stylu, okolní pozemky náležely jeho bratru Josefovi, a tak se domu začalo říkat Lumbeho vila. Dědicové prodali dům i okolní zahrady v roce 1925 Správě Pražského hradu. Ve vile pak bydleli většinou zaměstnanci Pražského hradu, ale jednu dobu sloužila i jako skladiště. Do oprav zajímavě situovaného objektu se dlouho neinvestovalo.
Novodobé dějiny
Autor: Stanislav Šumbera
Když se v roce 2003 stal prezidentem naší republiky Václav Klaus, začal uvažovat o svém novém bydlišti. V následujícím roce si vybral právě Lumbeho vilu, a tak byly urychleny rekonstrukční práce a upraveny tak, aby vytvořily vhodné bydlení pro hlavu státu. Nákladem 52 milionů korun byly úpravy dokončeny. Byla zhotovena nová příjezdová cesta z pískovce, vytvořily se místnosti pro pobyt „ochranky“. Klenuté stropy pod terasou zakryl sádrokartonový podhled, točivé schodiště nahradil výtah. Václav Klaus se do Lumbeho vily nastěhoval v roce 2005.
A budoucnost?
Autor: Stanislav Šumbera








Komentáře
Přidat příspěvek
Načítám komentáře...