Zničený Karlín II: Budova Metrostavu v Thámově

Škody, které způsobila srpnová povodeň pražské čtvrti Karlín, mohly být pro toho, kdo s prvním pražským předměstím nepřichází často do kontaktu, překvapením nejen rozsahem, ale také charakterem: zničené obchody, restaurace, galerie, nakladatelství, zaplavená špičková díla současné architektury... Karlín se rychle vzpamatoval ze socialistického zanedbání. Potenciál klasicistního města, založeného už v roce 1817, si v 90. letech rychle uvědomili nejen drobní a střední podnikatelé, kteří sem vrátili čilý život, ale také velcí investoři, přilákaní atraktivitou polohy, plochami a stavbami, uvolňovanými průmyslem. Nechyběli mezi nimi ani investoři osvícení. Je jen logické, že v jejich výčtu nacházíme akciovou společnost Metrostav, jednu z největších stavebních firem u nás. Stejně logické je, že si významná stavební firma uvědomí reprezentaci kvalitní architekturou, směřující k budoucnosti, nejen jako možnost, ale přímo jako povinnost. Logické, ale v našem prostředí stále ještě nikoliv běžné... Budova nového komerčně administrativního centra akciové společnosti Metrostav v Karlíně vzešla z vyzvané anonymní architektonické soutěže. Znovu narážíme na kontrast mezi tím, jaké věci být mají a jaké obvykle v Čechách přelomu tisíciletí jsou: Péče vypisovatele a míra jeho spolupráce s Českou komorou architektů byla v našich podmínkách výjimečná stejně, jako zájem o průběh soutěže a důraz, kladený mezi ostatními kritérii na architektonickou kvalitu. Výsledek soutěže tomu odpovídal. Už výběrem vyzvaných soutěžících se podařilo pokrýt podstatnou část aktuálních poloh české architektury konce 90. let. Jen jediný z jedenácti vyzvaných ateliérů ze soutěže odstoupil. Porota tak posuzovala deset soutěžních návrhů. O osmi z nich mohla konstatovat, že přesahují obvyklý standard a tři z nich označila za výborné. V soutěži nešlo jen o optimální spojení administrativních a komerčních ploch s obslužnými prostory a byty. Jako podstatné téma v ní vystupovalo také prostředí Karlína s jeho velkorysou geometrickou osnovou a empírovým zastavěním. Jeden z rozměrů soutěže nebyl výjimečný, ale bolestně obvyklý: Prostředí budoucí stavby chránily požadavky památkářů i přirozená vlastnost dobré architektury, jíž je citlivá reflexe kontextu, do něhož vstupuje. Soutěžící se ale zároveň museli vyrovnat s bezprostředním sousedstvím hřmotného kýče novostavby firmy Mediatel, jejíž vstup do Thámovy ulice rozhodně nelze podezírat z jakékoliv piety k charakteru prostředí či respektování zájmů památkové péče. Vítězný návrh se vyrovnal s nestejnou výškovou hladinou sousedních objektů v uliční situaci vymezením hmoty bočními pylony - komunikačními jádry. Mezi nimi jsou napnuty stropy administrativních pater, nesené šesti dvojicemi kruhových sloupů. Vzniklo tak pět univerzálních administrativních podlaží s uvolněnou plochou 40 × 18 m, flexibilně členitelnou příčkami podle požadavků uživatele. Ustupující nejvyšší patra tvoří osm samostatných luxusních bytů (celková plocha 1.600 m²) a vyhlídková terasa v 9. podlaží. Paralelní dvorní trakt obsahuje v přízemí zaměstnaneckou jídelnu a její zázemí (300 m²), v patře reprezentativní kanceláře a zasedací místnost. Dvorní trakt je přes pobytovou zahradu spojen s hlavním traktem nadzemním komunikačním krčkem. Podzemní podlaží nabízí 1.780 m² pro parking. Odvážné konstrukční řešení je nedílnou součástí výrazu, podřízeného potřebám reprezentace významné stavební společnosti. Od soutěžního návrhu po realizaci prošlo uliční průčelí vývojem od úzkých pásových oken po bodově kotvené skleněné opláštění, předsazené před rastr vlastního průčelí. Ve vzduchové mezeře mezi skleněným a částečně otevíratelným opláštěním Schüco jsou instalovány žaluzie, ovládané slunečními senzory. Jako výrazný rytmizační prvek, posilující monumentální výraz paláce, se uplatňují ve vrcholu střední hmoty vystupující příčné stěny, které oddělují jednotlivé mezonetové byty. Rafinovaně prostá, čistá abstraktní forma nadčasově naplňuje zadání investora, formulované v směrnicích k soutěži: "Výsledkem řešení by měla být stavba střídmá, provozně nenáročná, snadno udržovatelná, ale zároveň dostatečně reprezentativní. Její architektonické pojetí musí odpovídat evropskému standardu a musí být konkurenceschopné i v 21. století." Srpnová povodeň tvrdě prověřila její snadnou udržovatelnost. Čas, který již patří 21. století, prověřuje ostatní kritéria zatím jednoznačně ve prospěch jedné z nejlepších realizací sklonku století minulého. - var -