V dnešním dílu seriálu Architektura se vrátíme k zajímavé stavbě, od jejíhož vzniku uplynuly již téměř dva roky. Časový odstup ale této realizaci nic neubírá na zajímavosti a atraktivitě. Řeč bude o ambiciózním evropském projektu, který se uskutečnil ve švédském městě Malmö. Ale vraťme se v času zpět a geograficky o tisíce kilometrů na sever od České republiky. Když patnáctého srpna 2001 slavnostně otevíral švédský ministr životního prostředí Kjell Larsson tzv. Evropskou vesnici (European Village) na břehu Severního moře, byla z ambiciózního projektu evropské přehlídky rodinného bydlení realizována sotva polovina. Za pomyslnou slavnostní páskou stálo tehdy na konci léta 2001 dvanáct domů z devíti evropských zemí. Jakási přehlídka toho nejlepšího z architektury jednotlivých zemí v sobě skrývala řadu úskalí, nutnost nemalých investic a v neposlední řadě přísné environmentální švédské direktivy. V tisku se tehdy psalo o mnoha obtížích, řada zemí nabyla schopna splnit stanovené termíny, a tak do termínu byly dokončeny rodinné domy Dánska (dokonce dva), Norska, Litvy, Lotyšska, Polska, Slovenska, samozřejmě dva švédské domy, dva maďarské a – s jistým zadostiučiněním dodejme – že i český. O projektu evropské vesnice Projekt evropské vesnice měl demonstrovat nejen propojenost evropského stavebního a architektonického trhu, ale i jakousi téměř modernistickou vizi hledání ideálního, k životnímu prostředí citlivého rodinného bydlení. Nemá smysl zde detailně vyjmenovávat jednotlivé položky složitého zadání, všechny informace lze nalézt na webových stránkách European Village (www.europeanvillage.org). Základní princip byl nastaven tak, že se ve Švédsku bude prezentovat evropská architektonická elita jednotlivých zemí a po otevření a výstavě (samotných domů) se jednotlivé domy developerským způsobem prodají. A samozřejmě šlo o jakési soutěžení mezi jednotlivými zeměmi. Evropská vesnice, podporovaná švédskou vládou, byla součástí širšího výstavního záměru Bo01 v Malmö. Domy, které zde byly postaveny, měly reflektovat jakési národní nebo regionální charakteristiky, ovšem zároveň měly být schopné adaptace na (drsné) klimatické podmínky a v neposlední řadě také na stavební a schvalovací procesy v Malmö. Šlo o využití šetrných technologií, environmentálně příznivých stavebních metod a materiálů. Jednotlivé domy byly navržené podle národní legislativy každého zúčastněného státu, která transformovala Směrnici rady 89/106/EEC o stavebních výrobcích, popřípadě legislativy jiného členského státu, pokud národní není harmonizována. Důraz byl přitom kladen, kromě základních kvalit stavby a jejího účelu, na nízkou energetickou náročnost, ohleduplnost vůči životnímu prostředí a přednost využívání národních stavebních materiálů a technologií. V konečném výsledku se očekávala architektonicky pestrá skladba celého souboru Evropské vesnice. Bylo jasné, že skandinávské země, které jsou pověstné svým kladným vztahem k přírodě a náklonností ke všemu, co souvisí s ekologií, do propagace projektu mnoho investovaly. A proč právě poněkud vzdálené Malmö a právě Švédové? V zásadě mělo toto rozhodnutí i politický podtext – projekt vznikl v roce, kdy se Švédsko v Evropské unii ujalo předsednického křesla. Akce výstavby Evropské vesnice pak vznikla na popud švédské vlády a byla podporována a koordinována Evropskou komisí. Organizačně a produkčně pak vesnici zajišťovala švédská instituce Boverket. K samotné realizaci Pozemek pro výstavbu vesnice byl součástí areálu mezinárodní stavební výstavy Bo01. Výstava byla zahájena 17. května 2001 a ukončení bylo stanoveno na polovinu září 2001. Výstavní areál byl umístěn na území bývalého průmyslového přístavu v Malmö a od roku 2000 je novým mostem přes Oresund dopravně propojen s Kodaní. Každá země byla na této výstavě reprezentována dodavatelem (developerem), který stavěl dům na své náklady. Českou republiku reprezentovala developerská společnost PSJ Invest (známá například z administrativního projektu BB Centrum, o němž jsme psali také v této rubrice). Během výstavy byly domy zpřístupněny veřejnosti a po jejím ukončení prodány na volném trhu. Český dům Projektový tým vedl profesor Jiří Suchomel a jeho řešení bylo navrženo tak, aby dům tvořil individuální součást pestré zástavby komplexu Evropské vesnice. Jeho jednoduchý tvar, velkorysé vnitřní prostory, architektonická, materiálová a energetická koncepce vytvářely souvislý celek. Snahou autorů bylo najít řešení, odpovídající životním pocitům a potřebám člověka na počátku nového století. Poloha našeho domu v rámci vesnice byla unikátní: jako jediný si po dostavění všech budov v okolí zachoval možnost výhledu na moře. Dům je navržen jako třípodlažní tak, aby vyhověl potřebám čtyř až pěti členné rodiny. Výchozím předpokladem návrhu vnitřních prostor bylo poskytnout jednotlivým členům rodiny na jedné straně potřebné soukromí, na straně druhé autoři logicky chtěli umožnit společný rodinný život, přijímání návštěv a pořádání menších společenských událostí. Přirozené pokračování obytných prostor domu tvoří zahrada. Přes dřevěnou terasu (tzv. deck) navazuje na prosklenou část přízemí. Nabízí kromě volné plochy trávníku i místo pro grilování s vyšší mírou soukromí a přechází postupně do volných porostů u břehu vodního kanálu. Dům je koncipován jako stavba s nízkou spotřebou energie pro vytápění, větrání a ohřev užitkové vody. Spotřeba pitné vody je redukována využitím dešťové vody pro WC a zalévání zahrady. Materiály a technologické postupy jsou vybrány s ohledem na nízkou spotřebu energie pro jejich výrobu, nízkou emisivitu škodlivých látek a snadnou recyklovatelnost po dožití stavby. Energetické posouzení a vliv stavby na životní prostředí bylo zpracováno, mimo jiné, podle "Green Building Challenge 2000 - GBC 2000 Assesment Manual". S ohledem na skutečnost, že dům musel být postaven během několika měsíců, zvolili autoři konstrukce převážně navržené jako prefabrikáty z lehkých materiálů. A český přínos do evropské diskuse o současném bydlení? Autoři Českého domu ji vidí v tradici kultivovaného architektonického designu a celkové vlídnosti domu, reagujícího na specifické podmínky místa. Další podrobnosti o výstavbě Ev