Po několikaměsíční odmlce se dnes vrátíme k našemu volnému seriálu Administrativy dnes, v němž mapujeme nové administrativní komplexy i jednotlivé budovy, které - zdá se - především v Praze rostou jako houby po dešti. Stovky tisíc metrů čtverečních pronajímatelných ploch, které vyrůstají především v české metropoli, ovšem ne vždy najdou svého pronajímatele. Existují developerské kancelářské projekty, o nichž jejich makléři už dnes hovoří jako o problematických či drahých plochách, které pronajmout bude velmi obtížné. Zatím jsme se podrobně podívali na úspěšné BB centrum a společně se stavbou nazvanou Prague Gate, která se nachází opodál, tedy na výjezdu z Prahy směrem na Brno, jsme také letmo navštívili Charles Square Centre. V tomto dílu jsme ale novoměstské administrativě věnovali jen okrajovou pozornost. Protože dnes to vypadá, že dům pomalu (ale opravdu dost pomalu) ožívá k novému životu, vraťme se na Karlovo náměstí zpět a tento – především z hlediska památkové péče – kontroverzní projekt proberme znovu. Čas: jsme téměř "půl roku poté". Situace: Lidé si asi zvykli. Dům: stavba stojí. A žije? Jak? Lokalita: samotné centrum Prahy, jedno z největších evropských náměstí, přibližně před půl rokem zde byla dokončena stavba anglicky nazvaná Charles Square Centre. Česky tedy Centrum na Karlově náměstí. Jde o skutečné centrum? Na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice v Praze, tam, kde kdysi bývala poněkud nevábná tržnice s ovocem a dalšími podivnými stánky, přímo v historickém centru města, stojí administrativně-obchodní Centrum Karlovo náměstí. Do roku 1938 stál na této atraktivní parcele pivovar U Šálků. Poté, co byl zbourán, prošel opuštěný areál dlouhým a složitým vývojem. A historie vzniku stavby? Koncepce budovy vzešla z architektonické soutěže, kterou vyhlásilo hlavní město Praha. Jinak to ani nešlo a nejde. Obří skleněný hranol nakonec realizovala americká architektonická kancelář Lohan Caprile Goettsch (Chicago, USA) ve spolupráci s libereckou architektonickou kanceláří SIAL. Podle slov developera exkluzivní administrativní budova třídy A (kategorizace A-D označuje standard vnitřního vybavení, telefonní linky, počítačové sítě, klimatizaci… a další především technické parametry) nabízí nejmodernější technologie, kvalitní použité materiály v interiéru i exteriéru, výkonný klimatizační systém, zdvojené podlahy umožňující flexibilní pokládání elektrické a datové kabeláže, nadstandardní vnitřní prostorové řešení, ale také vysoký standard bezpečnosti. Řekněme si pár slov ke skleněné fasádě. Její složitá konstrukce vznikala ve Velké Británii, technické a užitné vlastnosti byly testovány v leteckých tunelech, kde se prověřují dálkové letouny. Jednotlivé segmenty pak dodavatelská společnost uchycovala na speciální konstrukci připevněnou na dům. Technicistní výraz domu, v němž se zrcadlí protější barokní kostel Sv. Salvátora, stromy parku i procházející chodci, mnoho lidí nepřijalo právě s nadšením. Ale pokračujme dále. Co Charles Square Center vlastně nabízí? Autoři podtrhují kvalitní bezpečnostní systém, který využívá nejmodernějších technologií (čipové karty, promyšlený kamerový systém atd.), a také dnes (a na Karlově náměstí zvláště) bezpodmínečně nutnou "živou" ostrahu bezpečnostní agentury. Všechna místa v rozlehlé budově, včetně podzemních parkovacích ploch, toalet a společných prostor, jsou chráněna sprinklerovými rozvody. Charles Square Center se může někomu zdát svou hmotou předimenzovanou stavbou, robustní či monotónní. Přesně řečeno: tato architektonicko-technologicky vyspělá budova je dvanáctipodlažní. Byla zde vybudována tři podzemní patra (celkem 143 parkovacích míst, což není vzhledem k frekvenci lokality mnoho) a devět nadzemních pater. V nich jsou umístěny administrativní a obchodní plochy. Nově je otevřeno a také díky kavárně uprostřed začíná žít atrium. Do tohoto zajímavého prostoru se dá vstoupit ze dvou stran: v obou případech jde o nově vybudované výstupy z metra. Protože v přízemí a na ochozech v atriu jsou především obchodní plochy (Droxi drogerie, květiny, oblečení), celková rozloha plochy, kterou Centrum Karlovo náměstí nabízí k pronájmu, je přibližně 20.000 m2 (z toho administrativní plocha asi 15.000 m2 a plocha pro maloobchod asi 5.000 m2). Jak si mohli chodci, procházející parkem nebo čekající na tramvaj na rušné zastávce, všimnout, mezi první nájemce kancelářských ploch patří nadnárodní společnost Ernst & Young, která má pronajatu "krychli" nahoře v posledním patře stavby. Důležitým z hlediska developera je společnost Phillip Morris, která se údajně má do nové administrativy nastěhovat. Ta si spolu s "Ernsty" pronajala kolem 73 % všech ploch. Velkou část maloobchodních ploch (40 %) pak obsadila pobočka Raiffeisenbank a neuniklo nám ani to, že zde zakotvila populární restaurace Kogo (populární především mezi pražskou business klientelou). Mezi bonitními nájemníky, kteří jsou schopni nájmy v Charles Square Center zaplatit, patří i jazyková škola Berlitz, která zde otevřela své největší jazykové centrum v České republice. Zdá se, že Charles Square Center se pomalu probouzí k životu, nájemníci se nakonec také nějací najdou. Ale jak tento – z pohledu architektonického – razantní a nekompromisní vstup do historického a kompaktního organismu města prospěl jeho životu? Jak bude takový dům stárnout? Přijmou ho lidé za "svůj"? A je vůbec zdařilý? To vše jsou otázky, které každému, kdo kolem tohoto skleněného hranolu prochází, musejí vytanout na mysli. Dříve, než se na tyto zásadní, byť nutně subjektivní a emotivní otázky pokusíme odpovědět, shrňme, kdo za projektem stojí. Developerem projektu Centra Karlovo náměstí je nadnárodní společnost GE Capital Golub Europe. V podstatě jde o joint venture mezi americkou společností Golub Company a GE Capital Real Estate. Investory budovy, která celkem stála 1,7 miliardy Kč, jsou společnosti Heitman Central Europe Property Partners a GE Capital Golub Europe. Protože profinancovat tak rozsáhlý projekt je vždy obtížné, dlouhodobé financování projektu zajišťovala (a zajišťuje) HVB Bank Czech Republic. Generálním dodavatelem stavby byla společnost Metrostav. Stavba v dopravně velmi obtížné lokalitě trvala 19 měsíců a vyskytla se zde řada komplikací: šlo o staveniště nad metrem, byly zde vysoké bezpečnostní, hlukové a další nároky kvůli stavbě uprostřed města. Metrostav stavbu řešil pouze ze 30 % z vlastních kapacit, 70 % stavebních a dalších dodavatelských kapacit bylo externích od subdodavatelů. Ale abychom se vr