Koncertní sál v Bredě Nizozemské město Breda nedávno oslavilo 750 let od svého vzniku. V příjemném „městě s charakterem“, jak ho místní nazývají, se v říjnu 2002 otevíralo kulturní centrum Mezz, které navrhl Erick van Egeraat, z České republiky známý například dostavbou rezidenčního projektu Villa Bianca v pražských Dejvicích. Nizozemský architekt v Bredě navrhl organickou amébu, která v sobě ukrývá hlavní multufunkční sál pro 650 návštěvníků a kavárnu pro zhruba stovku lidí. Velká pozornost se při navrhování netradiční stavby věnovala vnitřní akustice. Egeraatova kancelář letos slaví deset let od vzniku, má pobočky v Rotterdamu, Londýně, Budapešti, Moskvě a Praze. Pro bratislavské podhradí nyní navrhuje multifunkční projekt River Park. Proti tomuto rozsáhlému developmentu je kulturní centrum v Bredě malou realizací, nicméně nepřehlédnutelná architektura v centru města poutá pozornost. Kulturní provoz tady zahrnuje pravidelné koncerty od jazzu až taneční party.

Opera v KodaniLodní magnát a dopravce Maersk McKinney Moller byl donátorem nové a kontroverzní stavby dánské opery v Kodani. Starý pán, majitel dopravního impéria, vyhlásil mezinárodní architektonickou soutěž, kterou vyhrál dánský architekt Hennig Larsen, nestor severské architektury. Kousek od centra města navrhl mohutnou stavbu připomínající trajekt nebo kosmickou loď. Stavba situovaná do kodaňských doků na ostrově Holmen je rozdělena do dvou hlavních bloků. Hlavní vstup se sálem pro 1500 diváků je celý opláštěný leštěným javorovým dřevem. Zadní blok pak obsahuje zázemí opery, zkušebny a šatny. Stavět se začalo v roce 2001 a o tři roky později byla stavba předána k užívání městu a občanům Dánska. Se 41 000 čtverečními metry vnitřních ploch patří Opera k největším stavbám Dánska a také nejmodernějším divadelním budovám na světě. Za kontroverzní ji lze považovat proto, že od začátku výstavby odpůrci poukazovali na obrovské náklady, které provoz této monumentální stavby ročně stojí.

Dvě stavby OMAOffice of Metropolitan Architecture, tedy slavný ateliér OMA Rema Koolhaase dokončil před necelými dvěma lety stavbu koncertního sálu v portugalském Portu. Stavba vychází z konceptu rodinného domu Y2K, který se původně měl realizovat v Rotterdamu. I když se tento dům nakonec nepostavil, transformovali ho architekti OMA do vítězného projektu Casa da Música. Rem Koolhaas na náměstí Rotunda da Boavista vydláždil parcelu travertinovými deskami, na ní je umístěný betonový „krystal“ budovy. Hlavní sál pojme 1240 posluchačů a není uzavřený, ale naopak skrze dvě prosklená čela se otevírá do exteriéru. Koolhaas chtěl tyranii "krabic od bot", jak nazývá obvyklý koncept koncertních sálů, porazit novým pohledem na věc. Vytvořil proto solitérní a nepřehlédnutelnou stavbu, která je v kontrastu ke stávajícímu měřítku okolní zástavby.

Bílý betonový hranol naplňuje Koolhaasovo provokující prohlášení „Fuck the context“, se kterým přišel před několika lety. Koolhaasova architektonická kancelář dnes patří ke světové špičce a knihovna v americkém Seattlu je dosud jeho největším projektem v USA. Zvenku agresivní, nepravidelný hranol ze skla s mřížkami oceli svým tvarem znepokojuje: „Je to budova, která v sobě spojuje prvky stability i nestabilnosti, věci předvídatelné i zcela netušené,“ říká o ní architekt. Knihovna se před několika lety, když byla otevřena, stala novým symbolem města. K dalším významným projektům kanceláře OMA patří například budova Tanečního divadla v Haagu (1987) nebo Kunsthall v Rotterdamu (1992), z posledních let pak obdivované sídlo firmy Prada v Tokiu.

Repro: archiv architektonických kanceláří -var-