Základní kámen Letohrádku Hvězda - cíle naší dnešní architektonické návštěvy, byl položen v červnu roku 1555. „Lusthaus“ uprostřed pečlivě připravené obory na 
půdorysu šesticípé hvězdy je zároveň bizarním příkladem „filosofické stavby“.
Bylo, nebylo...
Obora Hvězda byla založena za vlády císaře Ferdinanda I., který od břevnovského kláštera koupil les Malejov. V letech 1541 - 1563 bylo celé území oploceno a byly postaveny brány, které oboru nově vyznačily. Z dochovaných pozdějších plánů z 18. století je patrné, že šlo o velmi velkorysý areál. A tady uprostřed rozlehlé obory stojí stavba, kterou její umístění v uměle vytvořené krajině, celková dispozice i vnitřní výzdoba řadí mezi nejpozoruhodnější ukázky renesanční architektury nejen na našem území, ale i v celé střední Evropě. Obecně je rozšířená legenda, podle níž dal Hvězdu postavit místodržící v českých zemích, arcivévoda Ferdinand Tyrolský pro svou budoucí manželku Filipinu Welserovou, se kterou se tajně oženil v roce 1557. Ta se ale nezakládá na pravdě. Stavba nebyla 
určena k trvalému pobytu, ale měla sloužit k zábavě, odpočinku po lovu a reprezentaci. Základní kámen byl položen 28. června 1555 a architektem byl s největší pravděpodobností sám arcivévoda Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn císaře Ferdinanda I.
Plány Hvězdy realizovali stavitelé pražského královského dvora Giovanni Maria Aostalli a Giovanni Lucchese, které při stavbě zpočátku vedl Hans Tirol, posléze Bonifác Wolmut. Ten také navrhl míčovnu s jedenácti otevřenými arkádami pod letohrádkem. Ta byla dokončena v roce 1558. Netradiční půdorys letohrádku vyzdvihující více formální stránku stavby odráží renesanční zálibu v geometrických hříčkách. Promítají se do něj tehdejší ideály symetrie a snaha po přenesení hlubších konceptů do architektury.
Skryto pod střechou
Půdorys stavby, který se – na rozdíl od původní střechy – dochoval dodnes, byl založen v kruhu o poloměru šedesáti stop. Štuková výzdoba v přízemí čerpá námětem i formou hlavně z prací umělců Raffaelova okruhu. Na klenbě centrálního prostoru je zobrazen Aeneas zachraňující svou rodinu z hořící Tróje. Šest doprovodných výjevů pak představuje heroické scény z doby antického Říma. Na klenbách postranních sálů a chodeb jsou pak štuky zobrazující bakchantky, satyry, mořské bohy a další postavy antické mytologie. V prvním patře se zachovaly původní tzv. vlašské krby. Ve druhém patře je velký sál (hodovní síň) s renesanční podlahou z polévaných dlaždic.
V první polovině 18. století Hvězda utrpěla pobytem vojsk, která tábořila v oboře. V letech 1785 - 1874 sloužila jako muniční skladiště vojska císaře Josefa II. V první polovině 20. století tady proběhl archeologický a stavební průzkum a vznik Československé republiky v roce 1918 přinesl letohrádku zásadní změnu. Od roku 1923 byl využíván Památníkem národního písemnictví k muzejním účelům. V roce 
1948 bylo v rámci tzv. jiráskovské akce řízené ministrem kultury Zdeňkem Nejedlým rozhodnuto zřídit v letohrádku Muzeum Aloise Jiráska. V letech 1949 - 1951 byla stavba rekonstruována architektem Pavlem Janákem.
V devadesátých letech byl letohrádek pro veřejnost uzavřen a pod vedením architekta Tomáše Šantavého začala rekonstrukce, která vyvrcholila znovuotevřením pro veřejnost v květnu 2000.
V současné době můžete letohrádek navštívit i osobně, jako cíl letní víkendové vycházky za to určitě stojí.
-var-Foto: www.profimedia.cz, archiv Památníku národního písemnictví