Areál Vitry ve Weilu neměl k dispozici odpovídající interiér pro prezentaci Home Collection, a proto společnost v roce 2006 pověřila architekty Herzoga a de Meurona z Basileje, aby pro ni navrhli VitraHaus. Budova díky své exponované lokalitě a pozoruhodnému vzhledu doplňuje architekturu ostatních staveb v kampusu společnosti Vitra a navíc představuje významný bod celého areálu. VitraHaus stojí na severní straně pozemku před oploceným výrobním areálem, a spojuje tak umě další dvě budovy: Vitra Design Museum od Franka Gehryho (1989) a Conference Pavilion od Tadaa Anda (1993).

Pět pater nábytku

V koncepci VitraHausu se spojují dvě hlavní témata, která se v díle Herzoga a de Meurona objevují opakovaně: téma archetypálního domu a téma skládaných objemů. Primárním cílem této pětipatrové budovy je prezentace nábytku a interiérových předmětů. Showroomy připomínají obytné prostředí díky svým rozměrům a interiéru – architekti tento rys popisují souslovím „domácí měřítko“. Jednotlivé „domy“, které se vyznačují obecnými vlastnostmi výstavních prostor, jsou koncipovány jako abstraktní prvky. Štíty jsou až na pár výjimek prosklené. Objemy působí dojmem, jako by byly vytvarované pomocí protlačovacího lisu. Dvanáct domů naskládaných do pěti pater na některých místech ční až do výšky patnácti metrů a jejich podlahové desky se protínají se štíty ležícími pod nimi. Vzniká tak trojrozměrný soubor – kolos domů, který může na první pohled vypadat téměř chaoticky.

Uhlová barva štukového pláště budovu sjednocuje, „uzemňuje“ ji a spojuje ji s okolní krajinou.

Takové malé město

VitraHaus funguje jako vstup do areálu společnosti Vitra v podobě malého vertikálně vrstveného města. Otevřené atrium s podlahou z prken lemuje celkem pět budov: konferenční prostory, výstavní prostory pro sbírku židlí Vitra Design Musea a soubor zahrnující foyer, recepci, šatnu a kavárnu s letní venkovní terasou.

Uvnitř pak spletitost interiéru nevychází jen z ostrých úhlů prolnutí jednotlivých domů, ale i ze začlenění další geometrické koncepce. Všechna schodiště jsou začleněna do rozsáhlých klikatých organických objemů, které se obrazně řečeno prokousávají patry budovy jako červ, na několika místech odhalují úžasný vizuální vztah mezi jednotlivými domy a na jiných místech pro změnu brání ve výhledu. Interiérové zdi jsou natřené na bílo, aby vynikl vystavený nábytek.

V takovémto showroomu návštěvníka nezaujme jen nábytek, ale i zajímavě řešená architektura.

-var-Foto: Vitra