Voda je prostě na dohled, nebo se žije přímo na její hladině. Takové je právě Nizozemí. Vždyť dokonce 1/3 tohoto státu leží níže, než je hladina Severního moře. Holanďané posledních 1000 let staví hráze, čerpadla a kanalizační systémy, aby udrželi nebezpečnou vodní sílu tzv. na uzdě. Z této situace a tisícileté tradice vychází i známý nizozemský architekt Koen Olthuis (narozený 1971). V roce 2003 založil se svým obchodním partnerem Robem Petersem projekční kancelář Waterstudio a už v roce 2007 byl médii zařazen mezi nejvlivnější lidi naší planety. Proč?

Koen Olthuis svou práci vysvětluje tím, že lidstvu dnes již nezbývá jiná cesta než pomáhat ohrožené přírodě, jak jen může, vracet jí to, co jí vzalo a snažit se být v souladu se všemi živly, tedy především s vodou. Vodní cesta je totiž jediným směrem, kam bychom se měli při nové výstavbě vydávat, pokud nechceme zničit to, co nám na pevnině ještě zbývá. Je třeba počítat s tím, že město zítřka může být postaveno na vodě.

Nizozemský architekt má na kontě svého studia už více jak 50 domů, projektoval například pro Dubaj ostrovy podobné tvarem veršům arabské poezie, vodní rotující věže hotelu, pozoruhodné vily pro Palm Islands či plovoucí mešitu. V Haagu plánuje velkolepý projekt výstavby celé čtvrti (1200 domů), z nichž polovina bude postavena na pozemku a polovina na vodě.

Co k těmto zázrakům potřebuje? Základem jeho vodních staveb jsou betonové desky s polystyrénovým jádrem. Materiál je snadno distribuovatelný a umožňuje jednoduchou konstrukci.

V současné době okouzlují veřejnost Olthuisovy vodní projekty přírodních rezervací na mořské hladině nedaleko velkých měst. Ačkoli jsou prozatím známy jen architektonické návrhy, Waterstudio tvrdí, že konstrukce budou realizovány v lednu 2014 pro neznámé klienty. Půjde o pobřežní přírodní park nazvaný Mořské stromy, protože obří stromy opravdu připomíná. Koen Olthuis vymyslel se svými spolupracovníky multiúrovňovou konstrukci obsahující vrstvy, které simulují pravý život v přírodě. Holandští architekti z Waterstudia věří, že tak mohou zachovat cenné přírodní rezervace pro ptáky, včely, netopýry a ostatní malá zvířata. Základy takovéhoto parku by měly být zhotovovány podobně jako ropné plošiny.

Obří plovoucí věže by byly ukotveny k mořskému dnu podvodními kabely. Pod vodou by pak nahrazovaly korálové útesy, které kvůli změnám klimatu pomalu mizí. Na těchto projektech by se měly finančně podílet ropné společnosti, aby přírodě vracely to, o co ji už dříve ochudily.

Foto: www.isifa.com