Pokud projdeme ulicí Ke Karlovu, tak si cestou všimneme nápadné barokní stavby, jde o tzv. Michnův letohrádek, zvaný vila Amerika. Na začátku 18. stol. si ho nechal postavit Jan Václav, hrabě Michna z Vacínova. Stavba letohrádku byla zadána slavnému baroknímu architektovi, věhlasnému Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

Vilu navrhl slavný Dientzenhofer

Kilián Ignác Dientzenhofer se narodil 1. září 1689 v Praze ve stavitelské rodině Dientzenhoferů. Jeho otcem byl významný stavitel Kryštof Dientzenhofer, jehož byl Kilián Ignác již pátým synem. Studoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení se odebral ke studiu matematiky a filozofie na pražskou univerzitu.

Po dokončení studia pracoval u svého otce a rozvíjel jeho architektonický styl, zejména se jednalo o konstrukční racionalismus a výškové vrstvení jednopodlažních staveb. Poté odjel do zahraničí, kde pobýval převážně ve Vídni, ale ví se například i o jeho působení ve Francii.

Michnův letohrádek byl údajně jeho první stavební aktivitou, které se věnoval po návratu z ciziny. Teprve po stavbě Michnova letohrádku přišla jeho nejslavnější díla, jako například: průčelí Lorety na pražských Hradčanech, kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze, dostavba chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze, pravoslavný chrám Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na Novém Městě pražském, Invalidovna v pražském Karlíně nebo zámek Hrdly.

MOHLY BY VÁS ZAJÍMAT I TYTO ČLÁNKY O ARCHITEKTUŘE:

Zemřel jako uznávaný architekt a umělec 12. prosince 1751 v Praze. Někdy bývá označován jako architektonický virtuóz nebo jako Mozart architektury.

Zahradu zdobí sochy od Brauna

Stavba letohrádku začala v roce 1717 a o tři roky později byla dokončena. Na stavbě spolupracoval Dientzenhofer s architektem Lukášem Hildebrandtem. Nejdřív vytvořil stavitel dva přízemní domky obrácené dovnitř, poté až začal se stavbou samotného letohrádku.

Jakási vilová zmenšenina barokního paláce se rozkládá na ploše 150 m² a tvoří obdélník. Přední průčelí je utvořené jako typická vrcholně barokní fasáda s okny, která jsou obvyklá pro barokní světské stavby. Centrem celé vily je velký sál nacházející se v prvním patře. Návštěvníky okouzlí freskovou výzdobou od Ferdinanda Schora s antickými náměty.

Najdeme zde například Apolla, Orfea či námět s názvem Smrt Archimedova. Přibližně deset let po dostavbě vily byla zahrada vyzdobena sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Jde o alegorické plastiky představující Jaro, Zimu, Léto a Podzim, dále zde najdeme dva satyry, kamenné vázy a u vchodu je sochařská výzdoba znázorňující trpaslíky. Přestože se architekt snažil přizpůsobit všem Michnovým návrhům, původní majitel již devět let po dostavbě dům prodal Josefu Desfoursovi. V 19. století, když letohrádek vlastnil Josef Veith, sloužilo toto místo k schůzkám učené vlastenecké společnosti.

Objekt poté po téměř sedmdesát let střídal majitele

V roce 1793 byla zahrada přeměněna dle návrhu zahradníka Franze Weppela na anglický park. V roce 1826 zde byla zřízena restaurace Amerika, odtud tedy pochází přezdívka této stavby. O 17 let později koupilo pozemek město Praha. Bylo zde například dívčí gymnázium Minerva a byl tu zřízen i chudinský ústav.

V roce 1932 objekt získal spolek pro postavení památníku Antonína Dvořáka, a postupně jej přeměnil v Muzeum Antonína Dvořáka, které se zde nachází dodnes a láká k návštěvě především milovníky vážné hudby. Vila Amerika je součástí Českého muzea hudby, a tím i součástí Národního muzea.