Slavné domy: Vila Erna

I na počátku třicátých let 20. století se stavebníci vil a rodinných domů na Mariánskolázeňsku přikláněli spíše ke konzervativnějším stavebním formám. Jen málokterý z nich se rozhodl spojit realizaci svého domu s moderní architekturou. Ojedinělým příkladem funkcionalistického stylového pojetí je v rámci regionu Vila Erna ve Velké Hleďsebi.

Roku 1930 si koupila Erna Schneiderová poblíž areálu Erste Marienbader Dampfwäscherei, G.m.b.H. (První mariánskolázeňské parní prádelny, s. r. o.) na východním okraji obce pozemek, kde se chystala vybudovat svoji rodinnou vilu. O dva roky později již zde stála funkcionalistická novostavba, jejíž autor nám doposud zůstává utajen. Vilu utvářela v zásadě asymetrická skladba hmot. K hlavnímu patrovému kubusu byl přisazen o patro vyšší hranol schodiště, otevírající se k severu vertikálním pásovým oknem.

Původní uspořádání okenních otvorů i jejich tvarová a rozměrová různorodost vypovídala mnohé o celkovém dispozičním řešení i diferenciaci jednotlivých prostor. Exteriér stavby však doznal řady dílčích úprav, které někdy souzněly s architektonickým výrazem stavby, jindy jej spíše poškozovaly. Zásadní oprava a dostavba vily proběhla v roce 1999, kdy došlo ve východní a severní fasádě k nešťastnému přemístění či unifikování oken, aby bylo dosaženo poněkud sterilní jednotnosti okenních otvorů. Rozšíření se rovněž dočkala vystupující hmota v jižním průčelí částečně přeměněná na zimní zahradu. Budova byla dále opatřena řadou nových detailů, jako například ocelovým vlajkovým stožárem v čele schodišťového rizalitu, kovovými zábradlími teras, pergolou na terase v úrovni prvního patra či nautickým okénkem ve druhém patře.

Ve vile se v přízemí a v patře nacházely dva byty. Jádro jejich dispozice tvořila obytná hala osvětlovaná jižním sluncem, která se v přízemí otevírala do zahrady vystupující hmotou a v patře na terasu. Okolo haly byly situovány jednotlivé obytné místnosti. V severní části se nacházela toaleta, koupelna, zřejmě také kuchyně a předsíň. Nedochovaná projektová dokumentace nám však nedovoluje rekonstruovat bližší prostorové uspořádaní vily, i když je patrné, že zde byl kladen důraz na propojení funkčně spřízněných prostor. V roce 1932 se Erna Schneiderová, tehdy již provdaná Therová, nastěhovala do vily spolu se svým bratrem Ernstem Schneiderem. Roku 1948 byla vila, tehdy již znárodněná, postoupena Osidlovacím úřadem v Praze novému majiteli.
(ZČ)