Manželka Ludmila a dcera Alena žily měsíc v nejistotě, než se dozvěděly, že už 1. června 1942 byl jejich manžel a otec zastřelen.

Jak vyrostla pod Havlínem funkcionalistická vila

Vladislav Vančura patřil k zakladatelům a vůdčím osobnostem uměleckého hnutí Devětsil, jehož členové byli nositeli nových myšlenek a forem v hudbě, literatuře, architektuře, malířství, sochařství, fotografii, filmu a divadlu. Zde se také potkal s mladým architektem Jaromírem Krejcarem, a ten v roce 1924 vytvořil první návrh na stavbu domu na Zbraslavi. Vančura se tehdy oženil se spolužačkou ze studií medicíny a chtěli si spolu otevřít v novém domě i svou lékařskou praxi. Krejcar do projektu vložil všechny své sny o moderním bydlení. Právě opustil ateliér Josefa Gočára, známého kubistického architekta, a návrh Vančurovy vily byl jeho první samostatnou prací.

Vančurova vila

Změněný projekt

Pokud si však budoucí majitelé i architekt mysleli, že vše půjde hladce, hluboce se zmýlili. Když se prosazují nové myšlenky, většinou se proti nim bouří konzervativní opozice. Krejcar chtěl celý dům založit na železobetonové skeletové konstrukci, velmi odlehčené, jež by vytvořila uvnitř stavby dostatek volného prostoru. Svůj projekt vytvářel v tzv. puristickém slohu s pásovými okny zahnutými přes nároží a s pohodlnými terasami, jež umožňovaly, aby se v pěkných dnech přesunul život z domu na zahradu. Součástí jeho návrhu měla být také dlouhá krytá pergola. Celou stavbu promýšlel v podstatě zevnitř z obytného prostoru a odtud pak postupoval k vnější podobě. Jenže zbraslavští páni radní se tohoto pojetí zalekli a odmítli dát stavební povolení.

ČTĚTE TAKÉ:

O dva roky později tedy přišla na svět přepracovaná studie, dům se více protáhl a zjednodušil. Tehdy přišel ke slovu místní stavitel Václav Vejvoda, jenž měl autorovy představy uvést do skutečnosti. I přepracovaný projekt mu připadal příliš odvážný a vnutil Vančurovi svou představu, spisovatel ani architekt neprotestovali. A tak v letech 1927 – 1929 vyrostl na svažitém pozemku nový dům, řazený k funkcionalistickému stylu, který sice zachoval řadu Krejcarových návrhů, ale odlehčená vize byla Vejvodovým vstupem do stavby do jisté míry ztracena. Celá stavba tehdy přišla Vančuru na 600 000 korun československých včetně úroků z úvěru, který si musel na ni vzít.

Podoba domu

Vila byla postavena jako dvojpatrová stavba, jejímž vnitřkem procházelo točité schodiště. Měla dva vchody, jeden přímo do ordinace a druhý do bytu. Ordinaci užívala paní Ludmila, Vladislav Vančura se v době nastěhování již plně věnoval literatuře. Pracovna byla umístěna v druhém patře nad bytem a propojena se zbytkem domu schodištěm. Důležitým prvkem zůstaly terasy a větší množství oken. Dům byl vytápěný ústředním topením na uhlí, které bylo do obytné části dováženo malým ručním výtahem ze sklepa.

Vančurův dům dnes

Ve vile v současnosti stále žijí potomci Vladislava Vančury, o dům se dobře starají a místo, kde prožil autor půvabných knížek, jako je například Markéta Lazarová, Rozmarné léto či Obrazy z dějin národa českého, na něj upomíná nejen pojmenováním ulice jeho jménem, ale i Vančurovou sochou umístěnou při vstupu do zahrady.