Tato informace vypadá zcela nepoeticky. Zajímavější je už znak pražského Suchdola – dvě labutě na vlnách otočené k sobě zobáky tak, že jejich krky a hlavy vytvářejí romantické srdíčko. A chceme-li se za romantikou vydat i při procházce suchdolskou částí zvanou Sedlec, narazíme zde na Suchdolský zámeček jinak zvaný také Brandejsův statek.

Dávná historie

Suchdol má slavnou a velmi dávnou minulost. Už v 10. století zde vybudovali Přemyslovci na cestě z Levého Hradce na Pražský hrad dvorec, ten se později změnil v gotickou tvrz. Kolem ní byla vybudovaná obec patřící nejprve Ostrovskému klášteru a později svatojiřským benediktinkám. Později se ve vlastnictví Suchdola vystřídaly různé církevní instituce a občas se majiteli stala i drobná šlechta. K nejvýznamnějším držitelům suchdolského panství bezesporu patřil Václav Budovec z Budova, účastník známého protihabsburského povstání v roce 1618 a jeden z popravených šlechticů v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.

ČTĚTE TAKÉ:

V roce 1679 se celá obec opět stala majetkem benediktinů, ale tentokráte těch, co měli svůj klášter na Novém Městě pražském, kde se dodnes říká Na Slovanech. Postavili v Suchdole malý pivovar a pivo v něm vařili až do roku 1866.

Zámecké sídlo

Na místě dvorce a tvrze zde byl postavený v první polovině 18. století prostý barokní zámek. Bohužel se stal obětí požáru v roce 1838, a tak byl přestavěn. Z této doby také pochází jeho současná podoba. Jde o čtyřkřídlou jednopatrovou stavbu s osmibokou věžičkou, postavenou v roce 1911.

Výraznou dominantou zámečku je trojúhelníkové průčelí tzv. tympanon a pseudorománské oblouky oken, z nichž většina je však zazděných. Stavbu dnes nedbale ohrazuje místy vyvrácený a zrezivělý plechový plot. Zpustošená zahrada s torzy dávno zemřelých stromů, z nichž zbyli hrůzostrašní mrzáci, odhaluje také trosky zahradní zdi a kdysi impozantní brány naproti kapličce. Těžko uvěřit, že tudy kráčela kdysi nejen ta dávná, ale i kulturní historie 19. století.

Vzpomínky na Mikoláše Alše

V letech 1874 -1899 si zámeček pronajímal s okolními polnostmi český statkář, podnikatel a mecenáš národní kultury Alexandr Brandejs. Zval do krásné přírody, na dohled památného Levého Hradce s dávnou vzpomínkou na první Přemyslovce, především výtvarné umělce, kteří zde nacházeli malířskou inspiraci. V letech 1877-1879 žil a tvořil na zdejším zámečku také Mikoláš Aleš. Zatímco v Praze bylo dokončováno Národní divadlo, on zde namaloval svých 12 lunet vycházejících z Rukopisu královédvorského a zelenohorského, které jsou dodnes ozdobou naši „Zlaté kapličky“ a nesou souborný název Vlast.

Za zmínku také stojí, že když se Josef Václav Myslbek zabýval sousoším svatého Václava, hledal model pro koně světce. Našel ho v Brandejsově stáji, a byl to hřebec zvaný Ardo. Jenže čas oponou trhnul a změněn svět, jak říkával klasik.

Zpustošený zámeček

Ve 20. století patřil Brandejsův zámeček státu a často sloužil zemědělským potřebám, před sametovou revolucí jako školní zemědělský statek. Dnes je majetkem Magistrátu hl. m. Prahy a ten ho pronajímá Vysoké škole zemědělské pro ustájení koní sloužících studentům. Zodpovědní činitelé si jsou vědomi zanedbaného stavu nemovitosti, a tak se konečně rozhodli pro rekonstrukci, a tím i záchranu ohrožené památky.

V plánu je zde vybudovat víceúčelové zařízení pro potřeby Městské části Praha-Suchdol, kde by byl například koncertní sál, galerie, ale součástí této usedlosti by zůstaly i stáje, jak je tomu dosud. Jenže to je prozatím hudbou daleké budoucnosti. V současnosti totiž teprve probíhá správní řízení k stavebnímu povolení, a to je věc natolik administrativně složitá a zdlouhavá, že první dělníci se v Suchdole objeví přibližně za rok. Snad to do té doby Suchdolský zámeček vydrží a nezhroutí se jako domeček z karet. Pokud se vše podaří podle představ investora, budeme si moci při procházkách znovu upravenou zahradou zavzpomínat i na velkého českého malíře Mikoláše Alše.