Podle památkářů historicky cennou hospodářskou usedlost, zapsanou do státního seznamu chráněných nemovitých památek před rokem 1988. Soubor budov zvaných Štít byl za památku prohlášen již 3. 5. 1958. Dnes však jsou tato zajímavá stavení, která najdeme na turisticky velmi frekventovaném místě (vedle cyklostezky A23, naučné stezky Povodím Botiče, zelené turistické stezky vedoucí z Kateřinek do Uhříněvsi a turistické stezky červeně značené na trase z Hostivaře údolím Botiče do Průhonic) v dezolátním stavu.

Křeslice

První zmínky o této obci nedaleko pražského Jižního Města se objevují na počátku 14. století za vlády krále Jana Lucemburského, jenže tehdy nešlo jen o jednu ves. Nedaleko sebe se rozkládaly hned dvě vesnice podobného jména: Horní Křeslice patřící majitelům Průhonic a Dolní Křeslice, jež byly majetkem církevním. Obce se spojily v jednu až v 18. století, a ta nadále podléhala Průhonickému panství. V roce 1974 byly Křeslice připojeny k hlavnímu městu Praze a dnes jsou Městskou částí Praha-Křeslice, spadající pod Prahu 11. Najdeme zde 29 ulic, 350 adres a 880 obyvatel. Typickou zástavbou jsou rodinné domky, jenž většinou nemají příliš dlouhou historii. Jiné je to ovšem s osadou Štít, která ke Křeslicím náleží. Tam už v 15. století vyrostla gotická tvrz, jež má dodnes i po sérii úprav stále historickou hodnotu.

Štít

Jak tehdy tvrz vypadala, nevíme, ale zřejmě šlo o obydlí menší rozlohy, nejspíše zbudované ze dřeva. K další významné přestavbě došlo v období renesance, kdy zde vznikl podle dobové módy malý zámeček. Ten byl ještě výrazně stavebně upravován v 18. století a snad přibyla i hospodářská stavení. V polovině 19. století bylo již rozhodnuto o proměně bývalé panské tvrze a zámečku v hospodářskou usedlost. Z té doby se nám také zachovala podoba celého historického objektu. Jde o trojkřídlou stavbu, střední část má tři patra, postranní trakty zůstaly přízemní. Severní křídlo bylo upravené jako stáje, v pravém křídle vznikly sklady. Střední část se přestavěla na sýpku, a tak zde byla v přízemí zazděna okna. Přesto je celá stavba velmi prostorná a dala by se smysluplně využít. Návštěvníky může okouzlit valená klenba i rozlehlost některých prostor.

Do celého areálu je přivedená elektřina a najdeme zde i studnu, tedy nejdůležitější věci, které mohou památku dnes odsouzenou k pomalému rozpadání změnit v zajímavý veřejný prostor nebo nevšední bydlení. Prozatím na její záchranu nemá soukromý vlastník asi dost financí, a tak zde najdeme pouze stánek s občerstvením pro cyklisty, který má ovšem často na dveřích zámek.

Památkáři sice oceňují, že v posledních letech byla na usedlosti částečně opravena krytina, ale zároveň negativně hodnotí trvalé zanedbávání památky, zatékání a upozorňují také na to, že dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou, a tudíž se mohou co nejdříve rozpadnout. Pokud vlastník nechá Štít nadále svému osudu, může se stát, že za několik let po historické usedlosti nezbude už ani stopa.