Pokud si vyberete druhou možnost, doporučíme hotel Ion na Islandu. Je asi čtyřicet kilometrů od Reykjavíku uprostřed ničeho. Tedy ano – je tu něco. Ale to něco pro mnoho z nás opravdu znamená nic. Nenajdete tu nákupní centra, kina a hromady historické architektury viditelné jen během návštěvních hodin. Tohle je uprostřed přírody. Doslova. Před hotelem velké pole, za ním se tyčí velké skalnaté hory. Hotel samotný jako by čněl z této skály. Jako by ho tektonická síla vyzdvihla ven ze zemské kůry. A že by na to sílu měla. Vždyť tady se střetávají dvě litosférické desky. Vyvěrá tu tolik horkých pramenů, že vidět to správce kolonády v Karlových Varech, zamkne a klíče od práce zahodí do kanálu. Jsou na každém kroku. Jsou všude. Jsou malé a bublavé, jsou ohromné a tryskající silou do výšky.

Hotel samotný využívá tuto sílu ke své potřebě. Vždyť je celkově příjemný k přírodě. Sám si vodu čistí, je postavený z recyklovaných materiálů a v kuchyni využívá fair-trade suroviny od místních farmářů.

Hotel ve svých prostorách nabídne navíc prvotřídní kvalitu a design. Tolik ocenění, kolik jich má on, byste hledali jen málokde. Přitom tu není nic, co by bylo tak výrazné. Není tu nic, co bychom mohli vzít jako unikátní a umělecky jedinečné. Design je čistý, jednoduchý – severský. To, co tohle místo zdobí, je ta příroda. Vždyť kde jinde můžete usínat s polární září nad hlavou, ráno vyrazit raftovat na divokou řeku, odpoledne si zaplavat do termálních pramenů a o víkendu se vydat na horskou túru po ledovcích. A na to všechno vidíte z oken. Tady není zapotřebí žádné umění.