Jak už to bývá, místní regule nedovolují zbourat takovou starou stodolu, která ukazuje, jak se dřív stavělo. A tak majitelé přistoupili ne k rekonstrukci, ani ne k demolici, ale k vestavbě. Dovnitř vestavěli nový dům, který ven vyhlíží skrz původní okna. I když ta jsou různě posunuta, takže vždy nějaká část starého domu je ve výhledu z nového domu. Je to připomínka toho, co je venku. Co je základem.

Nová část je postavená taktéž ze dřeva. Interiér je pak postaven kompletně z dřevěných desek. Místy jsou prořezávané. Zajímavé je i rozvržení. V podélné ose, jako by byl dům rozpůlen a posunut vůči sobě. Jedna polovina vnitřku tak je na jedné straně přilepena k původní zdi, druhá strana má meziprostor.

Samozřejmě, že ani původní stavba neušla úpravám. Především musela být položena kompletně nová střecha, která nakonec musí být nesena novým krovem, ten původní zub času už nahlodal příliš.