Vlastně to válec není. Je to rozdíl průniků půlválce a obráceného kuželu. Střecha tak má nejnižší bod uvnitř a prudce vychází nahoru na obvod válce. Dům tak shlíží do údolí svou největší stěnou, která je mohutná a dominantní. Proč tomu tak je? Co k tomu architekty z Pezo von Ellrichshausen vedlo? K tomu se ještě vrátíme.

Čekáte-li, že uvnitř bude ohromný prostor, pak budete zklamáni. Je to přízemní budova a tvar stropu kopíruje. Dovnitř pak proudí světlo z vnější strany sice velkými, ale celkem řídkými okny, takže hlavní osvětlení prostoru pochází z vnitřní části, která je vlastně prosklená celá.

Interiér je extrémně prostý. Vnitřní stěny a strop jsou kompletně pokryty dřevěnými deskami. V centrální části je obývací pokoj s kuchyní a jídelnou. Kuchyně je zasunuta vlastně do opěrného pilíře vnitřní strany, stejně jako další úložné prostory. V bočních částech jsou dvě ložnice s malými toaletami.

Vnitřní nádvoří domu pak slouží i jako hlavní komunikační prostor. Je chráněné před prudkými větry od moře.

Vraťme se ale ke konstrukci domu. Ta je celá z masivního dřeva (včetně šindelů na střeše). Je definována polárním uspořádáním 45 pevných rámů, které, jak jsme už řekli, v sobě ukrývají všechny technické a odkládací prostory. Vnější půlkruh pak je také ze dřeva jako pevná, ale odlehčená konstrukce. Celý dům navazuje vlastně na místní tradice práce se dřevem při stavbě kostelů a lodí. Poznání generací minulých se tak promítá v netradičním vzhledu moderního domu.