Jak může taková velká černá moderna reflektovat místní prostředí. Podívejte se na dům ne zaujatým okem zblízka, ale oči musíte zamhouřit a trochu poodstoupit. Pochopíte. Tenhle dům koresponduje s horizontem hor. Je to jak další hora na obzoru. Nepravidelný tvar povrchu domu v černém kabátu pak zblízka evokuje zubatý balvan čediče, jakých najdeme v Beskydech spousty.

Severní strana domu je vlastně jedna souvislá střecha bez otvorů. Jižní strana naopak průlomy vtahuje do interiéru množství světla přes velké terasy a okna. Obložení těchto výkusů je ze dřeva, které sice kontrastuje s černým obložením, ale přitom je typické pro místní les – dřevo vs. kámen.

Do domu se vchází západní branou. Zde je vjezd do garáže. Nad ní v prvním patře je pak ložnice majitelů. Ostatně topografie interiéru vytváří několik zón. V patře jsou ložnice, tedy klidová zóna na spaní, a v přízemí pak jsou společné prostory, technická místnost a garáž. I tyto dvě části však nejsou celistvé. Dům je v mírném svahu, takže v půlce se i interiér jakoby zlomí. Vytváří se tak jednoduché a logické dělení i v podélném směru.