Jen 45 minut od norského Lillehammeru, téměř na vrcholku kopce Kvitfjell (943 m n. m.), stojí zajímavá chata. Je zajímavá vším – od základů po střechu, zleva i zprava. Je zajímavá svou úžasnou polohou. Kdo zde bydlí, může se v zimě napojit na stovky kilometrů dlouhé běžecké trasy, které jsou prakticky za domem. Nebo může nazout lyže a sjet do vesnice na nákup a pak se nechat vyvézt lanovkou nahoru. V létě může vyjít až na vrchol Kvitfjell (česky Bílá hora) nebo se dostat k některému z místních potoků a jezer na koupání a rybaření. Jako na horách je tu občas mlha, jindy hledí dům na poklici mraků pod sebou. Je tu vítr

, chladno, krásně.

A protože zde vítr silně fouká, využili architekti tradičního postupu proti sněhu a větru – chata stojí na vysokých betonových patkách, takže sníh se u domu nehromadí, ale vítr ho dokáže zase odnášet. Navíc se takto neničí podloží a kořeny místních stromů.

Na patkách je pak vytvořena dřevěná konstrukce, která je zvenku obložena půlkulatinami, kterým se zde říká skigard. Používá se na oplocení a tradičně se zde používá v šikmém uložení. Stejně jako na domě. A když sem vítr navěje sníh, zcela se změní tvář domu. Je měkčí, zapadá lépe do místní krajiny. Stejně tak zapadá do krajiny i střecha, která je zelená. Tedy konkrétně je osázená místní travinou. Takže vlastně jde jen o změnu hladiny tradičního porostu tohoto prostoru.

Interiér domu je celý obložen dřevem, konkrétně z třívrstvých borovicových laminovaných desek. Jsou z nich obloženy jak stěny, tak i vyroben nábytek, kuchyně apod. Vše je přírodní, voňavé a světlé. A to i proto, že po stranách domu jsou velká okna, která v zimních měsících nechávají vstoupit slunce do interiéru. Tam, kam slunce nedosáhne, využije dům světla z čtvercového světlíku ve střeše.

Zajímavostí domu je také jeho členění, je složeno ze dvou částí – hlavní pro klasické bydlení a vedlejší se saunou a ubytováním pro hosty. Ta delší část pak využívá průchod po celé délce domu středem, což znáte možná i z českých zámků. Říká se tomu enfiláda. Ovšem zde se neprochází středem pokojů, ale chodba dělí prostor na malé pokoje po stranách a sociální zázemí.