Architektura se musí proměnit. Musí reagovat na to, jak moc se mění člověk, příroda, sociální vazby, planeta. Stejně jako se přešlo z renesančního a gotického stavitelství na baroko a klasicismus, musí moderní stavby reflektovat požadavky současnosti. A ty nejsou vůbec jednoduché. Lidí je na planetě stále víc, ubývá zeleně, udržitelné zdroje nabývají na důležitosti. Už nejde jen tak konzumovat a nic nevyrábět. I domy se musí zapojit do velkého cyklu výroby, obnovy a teprve pak konzumace. A to ať se jedná o energie, tak i potraviny. Jungle house od CplusC Architectural Workshop je důkazem, jakým směrem by se mohly domy budoucnosti ubírat. Přitom je postavený na technologiích minulosti a současnosti. Žádné velké výpady do budoucnosti.

Z obchodu dům

Na rohu památkově chráněné zóny Sydney v Austrálii stál malý obchod. Kolem postavené viktoriánské domy nedávaly zrovna moc možností k architektonickému rozmachu. Ale náš dům ukazuje, že pokud je vůle, je i cesta. Na trojúhelníkovém pozemku o výměře pouhých 90 m2 totiž vyrostl vícepatrový dům, který je moderní, efektní, a přitom se starou architekturou nesoupeří. Funguje jako nová generace a moderně zapadá mezi své předky.

Využil přitom i původního obchodu. Celá spodní část je zachována a dokonce i okna jsou tam, kde byla předtím. Jen byly vysunuty, obloženy cortenem, nové pak poznáte podle obložení bílými deskami. Že u nás by něco takového nešlo? V Austrálii ano a dokonce tato úprava byla schválena a pravidelně kontrolována místním památkovým úřadem.

Kůži domu pak doplňuje velká svislá stěna z fotovoltaických panelů, které zachytávají světlo po celý den. Jejich použití je kontrastem k původní zástavě a symbolizuje posun do nového století.

Vnitřní svět

Ale to důležité leží až za zdmi. Jako by za nimi byl postaven další dům. Tentokrát ze skla. Dává průchod světlu ve všech úhlech, ale přitom nenechává dům v palčivém australském podnebí přehřát. Střecha je totiž dvojitá. Vrchní část, na kterou se dá vyjít po schodech, obsadily rostliny. Tohle je skutečná zahrádka. V konstrukci jsou zasazeny jakési záhonky, ve kterých si majitelé pěstují zeleninu, bylinky i květiny. Najdeme tu i včelí úl nebo malou větrnou elektrárnu. Vodu zachytává samotná střecha, shromažďuje ji a následně je v domě nadále využívána pro automatizovanou zálivku. Rostliny se pnou i v meziprostoru vnější pevné a vnitřní skleněné zdi v jakýchsi lůžkách.

Právě meziprostor zaručuje intimitu, pouští do interiéru dostatek světla, ale rostliny zase zabraňují vstupu přímého slunečního svitu. Navíc většina oken jsou vlastně skleněné žaluzie, které se dají otevřít, takže lze interiér přirozeně větrat. Přirozený odpar vody z rostlin pak pomáhá zachovat příjemné klima i v rozžhavených letních australských dnech.

Moderní a přirozené

I když dům by mohl někdo přijmout jako bláznivý ekologický sen, není to tak. Majitelé sice chtěli žít ekologicky, ale nechtěli se vzdát komfortu. V několika patrech tak nacházíme moderní a zajímavou architekturu a design.

Kupříkladu koupelny provedené v bílém corianu, vydlaždičkované s jemným filigránovým vzorem nebo v kombinaci dřeva, skla a žuly ukazují velmi zajímavou ukázku různorodosti přístupu k tomuto prostoru. Nedá se říct, co je lepší, krásnější, efektnější. Každá z koupelen má svou efektní i praktickou tvář.

Za pozornost také stojí velké točité ocelové schodiště s dřevěnými stupnicemi, které začíná ve spodní vstupní hale. Je velmi rozměrná, má pohodlné sezení a kabáty se věší na ocelové perforované nosníky.

Centrem domu je obývací pokoj. Je v nejvyšším patře a zabírá celou plochu stavební parcely. V tomto celkem úzkém a hodně dlouhém prostoru pak jsou hlavním efektem právě výše zmíněná žaluziová okna, která jsou na všech patnácti polích delší strany domu.

Ještě jeden detail lze vypíchnout. Ve fasádě jsou velké dřevěné čtverce, v nichž jsou menší okénka s dřevěnými výklopnými okenicemi. Ty dávají dostatek soukromí majitelům, ale když je zapotřebí vpustit dovnitř víc vzduchu, dá se celá stěna vyklopit.