Podstatu stavebního spoření jsme si již popsali několikrát, ale opakování je matkou moudrosti. Tak tedy, podstatou stavebního spoření je, že jeho účastník ukládá u stavební spořitelny prostředky, které jsou mu úročeny poměrně nízkou úrokovou sazbou na úrovni kolem tří až čtyř procent. Výše sazby se u stavebních spořitelen většinou liší v závislosti na tom, kterou z jí nabízených variant si klient zvolí. Není totiž vždy podmínkou ukládat pravidelně určitou částku. V nabídce spořitelen jsou i varianty, kdy klient může ukládat jednu ročně, nebo podle toho, jak mu to jeho finanční situace dovolí. Od objemu naspořených peněz se v případě, že se rozhodne klient pro variantu stavebního spoření se státní podporou, odvíjí výše této podpory. Klient si pouze zvolí výši cílové částky a variantu způsobu ukládání prostředků. Pod pojmem stavební spoření je většinou chápána varianta stavebního spoření se státním příspěvkem. Důležité je ovšem zmínit, že je otevřena i možnost spořit se stavební spořitelnou bez nárokování státního příspěvku. Tuto možnost mají osoby, které nesplňují zákonem stanovené podmínky pro přiznání příspěvku, zároveň chtějí v budoucnosti získat levný úvěr. To se týká například obcí, sdružení, družstev nebo stavebních firem. Výše státního příspěvku u stavebního spoření se státní podporou je stanovena na pětadvacet procent naspořené částky, maximálně však 4500 Kč ročně a klientům ji stát poukazuje ročně vždy v následujícím roce. V poslední době se hovoří o tom, že po razantním rozjezdu by potřebovalo stavební spoření dostat nový impuls, navíc částky státního příspěvku ze 4500 Kč na 6000 Kč při zachování její procentní výše (25 %), což by znamenalo, že státní příspěvek by se nevztahoval na naspořených maximálně 18 tisíc korun, ale na 24 tisíc korun. Další variantou je zvýšení procentní sazby příspěvku. Toto opatření by mělo přispět k tomu, aby se příliv střadatelů stavebních spořitelen nesnížil a dále se vytvářel dostatečný finanční objem prostředků pro poskytování výhodných nízko úročených úvěrů. Podpůrným argumentem pro větší podporu státu tomuto typu spoření mohou být výsledky různých analýz. Uvádí se například, že jedna koruna investovaná státem do podpory stavebního spoření přitáhne do bytové výstavby více než osm korun ze soukromých zdrojů. O efektivitě takto investovaných peněz daňových poplatníků v situaci, kdy bytová situace u nás vypadá tak jak vypadá, tedy nemůže být pochyb.