Hypotéka a stavební spoření jsou dvě základní možnosti, jak s pomocí půjčky podporované státem získat vlastní bydlení. Ne všichni si však mohou hypotéku dovolit a stavební spoření všechny problémy nevyřeší. Proto je v některých případech vhodné oba produkty zkombinovat. Získat vlastní bydlení – to by chtěl snad každý. A samozřejmě, že by mělo být co nejlepší, nejkrásnější a v neposlední řadě také nejlevnější. Když by na něj navíc přispěl stát, tím lépe. Stavební spoření je v tomto ohledu více než výhodné. Vždyť kdo jiný vám nabídne státní podporu ve výši 25%? Je ovšem také pravda, že se jedná o záležitost spíše dlouhodobějšího rázu. Standardní cyklus trvá 5 let, úvěr vám přidělí nejdříve po 2 letech spoření a překlenovací úvěr má zase omezenější možnosti. Navíc se stavební spoření obyčejně používá spíše pro menší částky (z hlediska státní podpory se jako nejvýhodnější cílová částka ukazuje 240 000 Kč). Pokud si tedy člověk chce pořídit v co nejkratší lhůtě nějakou „dražší“ nemovitost (v době, kdy dvoupokojový byt v Praze jen stěží seženete pod milion korun, se „drahé“ může zdát úplně všechno), vyplatí se mu sáhnout po hypotéce. Ta je proti stavebnímu spoření poměrně rychlá a pružná, při troše dobré vůle ji můžete mít vyřízenou i do pěti nebo dokonce do tří dnů. A navíc, teoreticky vzato k tomu stačí pouze dostatečné příjmy a nemovitost, která bude sloužit jako zástava. Ovšem pouze teoreticky – zvláště pro mladé lidi může být omezujícím faktorem skutečnost, že před požádáním o hypotéku musí mít zájemce i nějaké vlastní prostředky. Nejčastěji to bývá 30% odhadní ceny nemovitosti (pokud bude banka hypotéku financovat z hypotečních zástavních listů, je tato částka jako minimální dokonce předepsaná zákonem), ale v dnešní době jsou některé banky ochotny hypotéku poskytnout až do 85% nebo dokonce 90% hodnoty nemovitosti. Začíná-li však člověk od nuly, nemusí ani těch potřebných 10, 15 či 30% sehnat. V tomto případě se mu nabízí několik možností. Především může využít tzv. doplňkového nebo předhypotečního úvěru, který mu nabídne hypoteční banka. Je to úvěr stvořený přímo k „doplnění“ částky potřebné pro poskytnutí hypotéky a je spojen s příslibem hypotéky. Vzhledem k tomu, že se s ním pojí větší riziko pro banku, je zatížen vyšším úrokem (kolem 10-12 %) a také je u něho vyžadováno spolehlivé zajištění (např. jiná nemovitost, ručitel, ručení termínovaným vkladem apod.). V případě, že zájemce sice nemá potřebné vlastní zdroje, ale má vyšší příjmy a navíc touží po maximalizaci státní podpory, může situaci vyřešit i jinak. Jako vhodná alternativa se zde totiž nabízí nahrazení vlastních zdrojů úvěrem ze stavebního spoření. K tomuto účelu lze využít jak překlenovacího úvěru (úrok 6,4 - 9,9%), který vám může být přidělen relativně brzy, po vložení potřebné minimální částky, tak standardního úvěru (úrok 5 – 6%). Ten však dostanete nejdříve po dvou letech spoření. Pokud využijete této možnosti, musíte počítat s tím, že v prvním období bude vaše finanční zatížení vyšší, protože budete splácet jak hypotéku, tak úvěr ze stavebního spoření a navíc, v případě použití překlenovacího úvěru můžete ještě „dospořovat“ potřebnou částku pro přidělení standardního úvěru. Na druhou stranu plně využijete státní podpory, a to jak u hypotéky, tak u stavebního spoření a celá záležitost pro vás bude v konečném důsledku levnější. Existuje však ještě další, zajímavější a více „propojená“ možnost kombinace hypotéky a stavebního spoření. Tu však lze použít pouze v případě, že vlastní zdroje pro získání hypotéky máte. Hypoteční banka totiž může přistoupit na to, že jí klient bude v prvním období, místo klasických anuit, které se skládají z úmoru (části jistiny) a z úroku, splácet pouze úroky. Zároveň si klient zřídí stavební spoření (někdy lze využít i spoření již existujícího) a vinkuluje ho ve prospěch hypoteční banky. Tam měsíčně vkládá částku v přibližné výši měsíčního úmoru hypotéky. Po uplynutí nejčastěji pětiletého spořícího cyklu pak klient zažádá o úvěr ze stavebního spoření a celou částku – naspořenou sumu a úvěr – použije k umoření části dluhu u hypoteční banky, tedy ke splacení části jistiny. Dojde tedy ke snížení jistiny hypotéky, tím i ke snížení úroků z hypotéky a navíc k maximálnímu využití státní podpory na bydlení. Je ovšem dobré si rozmyslet, zdali se nám takováto kombinace skutečně vyplatí. Výhodná je totiž až u větších částek úvěrů a navíc jenom v tom případě, kdy je úrok u hypotéky výrazně vyšší než úrok z úvěru u stavební spořitelny. Jestliže jste totiž perfektně bonitní a banka vám nabídne hypotéku za 7%, k níž dostanete ještě státní podporu 2 %, rozhodně se vám zařizování a dodatečné starosti s kombinováním nevyplatí. -Sylva Indrová-