Důležité hledisko pro vypořádání je zakotveno v § 149 odst. 3 o.z., který stanoví, že: „Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.“ Myslím, že téma článku vypořádání společného jmění manželů (dále jen SJM) je téma, které by mohlo zajímat jak odbornou tak laickou veřejnost, proto nabízím zamyšlení nad současnou právní úpravou a poznatky z praxe. Velikosti podílů Dle § 149 odst. 2 o.z. platí, že zanikne-li SJM, provede se jeho vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku náležejícího do SJM jsou stejné. Zákon stanoví povinnost provést vypořádání SJM (tj. uspořádání majetkových vztahů mezi manžely k majetku a závazkům, které do zaniklého SJM patřily) vždy po jeho zániku a dále vyslovuje zásadu týkající se velikosti podílů na společném majetku, která vychází z rovného postavení manželů v manželství, proto podíly na společném majetku, jež je vypořádáván mají být zásadně stejné a co se týká závazků náležejících do SJM, jsou manželé povinni tyto závazky splnit rovným dílem. Důležité hledisko pro vypořádání je zakotveno v § 149 odst. 3 o.z., který stanoví, že: „Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti. “S přihlédnutím ke všem hlediskům stanovených zákonem a k dalším specifickým hlediskům konkrétního vztahu mezi manžely, nemusí být nakonec podíly manželů na majetku náležejícího do zaniklého SJM stejné[1]. Pokud mezi manžely bude o vypořádání zaniklého SJM uzavřena dohoda, lze se v této dohodě od zásad uvedených v § 149 o.z. odchýlit, vždy však bude nutné při uzavírání dohody dbát o to, aby dohoda byla platným právním úkonem, tj. musí být v souladu s ustanovením § 39 o.z.. Důležitou úlohu při vypořádání SJM hrají potřeby nezletilých dětí, je proto důležité, který z manželů po zániku SJM získá nezletilé dítě do své výchovy, a proto je opodstatněné, aby právě on nabyl konkrétní věci sloužící potřebám dětí. Jak výslovně stanoví ustanovení § 149 odst. 3 o.z. je důležitým hlediskem při stanovení vypořádacích podílů, jak se který z manželů staral o rodinu a jak se který z nich zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Z uvedeného ustanovení plyne, že péče o děti a starost o domácnost je postavena na roveň výdělečné činnosti druhého manžela. Ustanovení § 149 odst. 2 o.z. upravuje tzv. zápočty, tj. manžel má právo, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společné jmění a současně je však povinen do společného jmění nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho oddělený majetek [2]. Formy vypořádání Aby bylo možné SJM vypořádat je nutné stanovit rozsah SJM a zajistit jeho ocenění. Vypořádání se provádí vždy k okamžiku zániku SJM. Mezidobí mezi zánikem SJM a jeho vypořádáním je období potencionálního vlastnictví každého z manželů k věcem náležejícím do SJM. Existuje tu proto nejistota, komu co ze SJM připadne, nevzniká však mezi manžely nový druh vlastnictví, protože vypořádání SJM má účinky ex tunc. Manželé, proto musí disponovat s majetkem v SJM v souladu s ustanoveními § 145 o.z. popřípadě s uzavřenou dohodou o správě SJM. Vypořádáním SJM nedochází k nabytí vlastnictví k nějaké věci, pouze jeden z manželů, kterému po vypořádání nezůstala věc ve výlučném vlastnictví, o vlastnictví přichází. Ten druhý z manželů však nové vlastnictví k věci nenabývá, neboť již v době manželství byl úplným vlastníkem věci, omezen ve své dispozici jen stejnými právy druhého manžela. Ustanovení § 150 o.z. zná tři formy vypořádání: vypořádání dohodu vypořádání soudem vypořádání ze zákona. Vypořádání dohodou Je jistě nepochybné, že by zaniklé SJM mělo být vypořádáno zejména na základě dohody účastníků. Tuto formu preferuje též zákon, který říká, že: „Nepovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.“ (§ 150 odst. 3 o.z.). Teprve nedošlo-li do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání ani dohodou ani nebyl v této lhůtě podán návrh na vypořádání soudem uplatní se domněnka vypořádání dle § 150 odst. 4 o.z.. Jediný případ, kdy nelze zaniklé SJM vypořádat dohodou je, když SJM zanikne v důsledku smrti jednoho z manželů. V takovém případě je SJM vypořádáno vždy soudem v rámci dědického řízení ve smyslu § 175l o.s.ř.. Zásadně je SJM vypořádáváno dohodou po zániku manželství, existuje však možnost vypořádat dohodou vzájemné majetkové vztahy mezi manžely ještě před rozvodem manželství, a to dle § 24a ZR. Manželé v takové smlouvě, která musí mít obligatorně písemnou podobu, upravují své majetkové vztahy pro dobu po rozvodu. Jestliže v době od uzavření takové smlouvy do zániku manželství manželé nabudou nějaký další majetek náležející do SJM, bude nutné jej vypořádat v návaznosti na již uzavřenou smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství. Dle § 150 odst. 1 o.z. musí mít dohoda o vypořádání SJM písemnou formu, a to pod sankcí absolutní neplatnosti (§ 40 odst. 1 o.z.). Do 31. 12. 1992 nebyla zákonem vyžadována žádná zvláštní forma pro dohodu o vypořádání a bylo možné ji uzavřít ústně i třeba konkludentně. Zvláštní forma nebyla vyžadována ani v případě, že předmětem vypořádání byla nemovitost. Novela zákonem č. 264/1992 Sb. účinná od 1. 1. 1993 začlenila do právní úpravy ustanovení § 149a, které obligatorně stanovilo písemnou formu pro ty dohody, jejichž předmětem byla nemovitost a byl nezbytný vklad do katastru nemovitostí. Teprve novela zákonem č. 91/1998 Sb. účinná od 1. 8. 1998 zakotvila do právní úpravy povinnou písemnou formu dohody o vypořádání. Pokud se dohoda o vypořádání týká nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, nastávají věcně právní účinky dohody až vkladem do katastru nemovitostí. V této souvislosti si dovoluji upozornit na nedostatek právní úpravy spočívající v nepřesnosti ustanovení § 150 odst. 1 o.z. druhá věta, který stanoví, že: „Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.“ Což neodpovídá dikci zákona č. 265/1992 Sb. a správně by mělo být stanoveno, že dohoda nabývá věcně právních účinků až vkladem do katastru nemovitostí. Obligačně právních účinků totiž dohoda většinou nabude podpisem smluvních stran, pokud nebude dohodnuta nějaká odkládací podmínka. Zákon chrání věřitele před možným negativním postižením vypořádáním dohodou tak, že zákon stanoví zákaz zásahu do jejich práv. Pokud by dohoda tento zákaz nerespektovala, byla by zcela či v části neplatná pro rozpor se zákonem. Pokud by manželé uzavřeli dohodu o vypořádání SJM v šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu na majetek jednoho z manželů či po podání návrhu na prohlášení konkursu, byla by taková dohoda neplatná ve smyslu § 26 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb. v platném znění o konkursu a