Ještě menší přehled má o chystaných změnách důchodového zabezpečení. Pokud jde o zabezpečení ve stáří, spoléhají se obyvatelé ČR v prvé řadě na státní základní důchodové pojištění. Státem vyplácený důchod by měl podle lidí tvořit více než dvě třetiny příjmů v důchodovém věku. Zajišťování se na období důchodu vlastními silami se v české společnosti zatím dostatečně neprosadilo. Penzijní připojištění a životní pojištění využívají obyvatelé ČR spíše jako výhodnou formu spoření volných finančních prostředků.

Za závažné lze označit zjištění, že polovina populace ČR nepovažuje současný důchodový systém jako celek za spravedlivý. Naopak za pozitivní lze označit výrazně kladné vnímání práce institucí správy sociálního zabezpečení.

Firma Factum Invenio realizovala podle zadání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR projekt „Zavedení pravidelného výzkumu veřejného mínění o českém důchodovém systému“. První vlna dotazování proběhla na přelomu roku 2005 a 2006.

Nízká informovanost o chystaných změnáchO fungování stávajícího důchodového systému jako celku se obyvatelé ČR cítí být informováni nedostatečně. Rezervy v informovanosti pociťuje populace především v otázce připravovaných reforem důchodového systému. Obyvatelé ČR přitom jeví zájem zejména o základní obecné informace týkající se stanovení výše důchodu a zvyšování hranice odchodu do důchodu. Také v případě systému penzijních fondů panuje určitý deficit obecné informovanosti o tom, jaké jsou vlastně možnosti klienta, jasné vysvětlení pravidel a celkový přehled o naspořených prostředcích.

Jako nejhůře informovaná se v rámci šetření ukazuje z hlediska systému nejzranitelnější část populace – obyvatelé spíše s nižšími příjmy a s nižším vzděláním, pracující v manuálních profesích.

Zabezpečení na stáří a spoléhání na státPokud jde o zabezpečení ve stáří, spoléhají se obyvatelé ČR v prvé řadě na státní základní důchodové pojištění. Účast v něm by měla být podle populace zachována také do budoucna. Státní pilíř je vnímán jako centrální a nenahraditelná součást důchodového systému. Stát je pro veřejnost garantem fungování důchodového systému i jeho případných reforem.

Zajišťování se na období důchodu vlastními silami se v české společnosti zatím dostatečně neprosadilo. Základní finanční nástroje tohoto soukromého zabezpečení – penzijní připojištění a životní pojištění – jsou využívány pouze částí populace (penzijní připojištění využívají dvě pětiny populace, životní pojištění pak jedna čtvrtina). Systém penzijních fondů nepovažuje významná část populace (59?%) za důvěryhodný. Pokud jde o zaměstnance, z výsledků šetření rovněž vyplývá, že řada z nich se penzijního připojištění, respektive životního pojištění, neúčastní, i přes možnost využít nabídky příspěvku zaměstnavatele.

Nadto jsou oba zmíněné finanční nástroje často využívány de facto jednoduše jako způsob relativně výhodného a bezpečného investování volných finančních prostředků, a to tou částí populace, která volnými zdroji disponuje. Lze tedy říci, že obě formy, penzijní připojištění i životní pojištění, obyvatelé ČR využívají bez ohledu na účel – jako formu investování a spoření pro – v daném okamžiku neurčitou – budoucí potřebu.

Z těchto základů vycházejí i představy veřejnosti o tom, jak by mělo vypadat složení důchodových příjmů. Celé dvě třetiny příjmů v důchodovém věku by měl podle populace ČR tvořit státem vyplácený důchod, pouze přibližně jedna šestina by měla pocházet z penzijního připojištění a životního pojištění, zbytek by měl sestávat z různých zdrojů – především z dalších úspor a z výdělečné činnosti. Na zdroje od dětí se v otázce finančního zabezpečení v důchodu obyvatelé ČR spoléhat nechtějí. Tato představa veřejnosti o ideální skladbě důchodových příjmů opět zřetelně ukazuje na silné spoléhání se na státní pilíř důchodového systému.

Je důchodový systém spravedlivý?Polovina populace ČR nepovažuje současný důchodový systém jako celek za spravedlivý. Zároveň v populaci zjevně neexistuje obecná shoda o ideální alternativní koncepci důchodového systému. Polovina obyvatel ČR považuje současný systém za příliš solidární, čtvrtina naopak za příliš výkonově orientovaný. Podle zbývající čtvrtiny jsou princip solidarity a výkonový princip vyvážené. Nedostatečná legitimita systému je potenciální hrozbou tlaku veřejnosti na vyvázání se ze státního základního důchodového pojištění.

Naopak za pozitivní zjištění lze označit výrazně kladné vnímání institucí správy sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení i okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ, PSSZ) jsou ze strany svých klientů vnímány velice pozitivně – ať už jde o klienty z řad firem, OSVČ či o běžnou populaci.Častěji považují systém za příliš solidární lidé s vysokoškolským vzděláním (59%), OSVČ (58%), pracující v nemanuálních profesích (56%), lidé žijící ve velkých městech (55%) a příznivci ODS (55%).

Obecně lze říci, že obyvatelé ČR podporují zachování značného podílu státního pilíře na důchodovém systému. Tato nezastupitelná role státu by pak měla být podle většiny populace doplněna určitým posílením výkonového principu (skrze možnost částečného vyvázání se či skrze zavedení pomyslných individuálních účtů).

Závěrečná zpráva z výzkumu ke stažení na:http://www.mpsv.cz/files/clanky/3065/verejne_mineni.pdf

Zdroj: MPSV ČR