Názvy ulic navrhuje obecní úřad. V Praze je to Místopisná komise magistrátu hlavního města Prahy. Návrh potom přijímá a schvaluje Rada magistrátu. To, co schválí Rada, už je závazné - jméno ulice se dostane do map, atlasů, plánů města, stane se součástí obce se vším všudy. A pro obyvatele to v případě trvalého bydliště na nové adrese znamená výměnu občanky, řidičského průkazu a všech jiných průkazů, nahlášení změny v pojišťovnách, bankách a jiných institucích - prostě docela slušné kolečko a velký nápor úřadování.
Než dostane jméno
Pokud někde na křižovatce louky a konce nějaké ulice stavíte dům, čímž jste vlastně vytvořili ulici novou, požádáte si na obecním úřadě o její pojmenování. Přitom můžete k žádosti připojit jeden nebo více návrhů. Pokud váš návrh má logiku a není příliš od věci, má naději na úspěch. Někdy stavebníky nových domů požádá přímo obecní úřad, aby si jméno své nové ulice zvolili.
Jsou dva typy pojmenování ulic - po určité osobě a podle místopisu. Osoba může být všeobecně známá (prezident, vědec) nebo svázaná s tím určitým místem. Samozřejmě se tyto dva aspekty mohou překrývat - ulice, kde se narodil vědec, který se pak stal celosvětově uznávaným, se přejmenuje třeba z ulice "V maliní" právě po něm.
Z naší minulosti máme bohaté zkušenosti s přejmenováváním ulic a náměstí po různých dějinných událostech. Nejjistější se tak - bráno s nadsázkou - jeví pojmenovat ulici podle okolních reálií - třeba Pod kopcem. Ale je tady jiná věc: Dá se předpokládat, že kopec tam už zůstane (a pokud jej někdo třeba vybagruje - požádáme o změnu ulice na "U lomu"). Ale zvolit třeba ulici V polích není žádná jistota, protože za pár let místo polí může kolem být sídliště. Jinak není nic jednoduššího než Podještědská, tyčí-li se vedle Ještěd a podobně.
Se jmény osob je potíž. Už se stalo, že úředníci po někom pojmenovali ulici a dočkali se stížností od obyvatel, které jeho jméno například neuměli vyslovit, nebo jim nikdo při vyslovení jména na poště, v bance nerozuměl.
| Co se dá obecně o pojmenovávání ulic po osobách říci? Třeba to, že většinou se dává přednost našim osobnostem, až potom přicházejí na řadu cizinci. Nepojmenovává se po osobnostech ještě žijících a také jsou úředníci hákliví na literární a "fiktivní" osoby - Jára Cimrman by mohl vyprávět. |
Místopisná komise má i svou databázi osob, které "čekají" na svou ulici, a až se objeví příhodné místo, které je nějakým způsobem spjato třeba s její činností (např. herec působil v místním divadle), nic nebrání nově vzniklou ulici pojmenovat.
Každoročně se ale i desítky ulic přejmenovávají, třeba na základě jejich prodloužení, vzniku nové křižovatky a podobně. Vše má směřovat k tomu, aby pojmenování bylo jednoznačné a orientace v obci či městě jednodušší. Z toho vyplývá, že v rámci jednoho města nemohou být dvě stejně pojmenované ulice, po jedné osobě by také nemělo být pojmenováno třeba nábřeží, náměstí a ještě ulice.
Komise místopisná příslušného obecního úřadu konzultuje podle potřeby Ústav pro jazyk český (třeba v otázce velkých písmen v názvech ulic s předložkami nebo zda se může ulice pojmenovaná po někom nazývat jen jeho příjmením, nebo plným jménem).
Když už jméno má
Až vám novou ulici pojmenují, dostanete od obecního úřadu dopis s názvem ulice a také s číslem orientačním. Cedule se jménem, která se připevní na konce ulice, přitom vyrobí a připevní úřad. Na vás pak je, abyste si nechali vyrobit kovové číslo popisné a orientační a připevnili je na svůj dům.
A pokud máte v novém domě zatím označeném jen katastrálním číslem nájemníka (nájemní smlouva obsahuje katastrální číslo) a pak se dočkáte názvu ulice - nevyměňujte jen první list smlouvy, vyřešte to raději přílohou ke stávající smlouvě. Mělo by v ní být uvedeno: Dne toho a toho bylo domu přiděleno číslo popisné a dům od toho dne stojí v té a té ulici...
-ag-Foto: www.profimedia.cz