Nepoctivý nájemník se, jak už víme, může projevovat všelijak. V porovnání s jinými často neuvěřitelnými zážitky je následující příklad jen smutný a přidělávající pronajímateli práci, starosti a zbytečné platby. To když vás třeba nájemník donutí vše vystěhovat, rozstrkat nábytek po známých, do garáže a tak dále - načež tak za tři týdny sdělí (obvykle nějaký ten den po termínu placení nájemného), že se z nějakého velmi důležitého důvodu musí ihned odstěhovat. O výpovědní lhůtě, která ze zákona nesmí být kratší než tři měsíce, už jsme mluvili.

Jak se bránit?

Tomu, aby se nájemník, sotva jsme pro něho všechno vystěhovali, zase obratem nechystal k odchodu, se lze bránit požadováním několika nájmů při podpisu a také dle zákona (viz níže) můžete požadovat kauci neboli depozit - "peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem".

Byt musí být předán dle litery nájemní smlouvy

Při ukončení nájemního vztahu musí dle zákona nájemník byt vyklidit a předat. Opět - vše kontrolujte: Známe příklad, kdy pronajímatel celou dobu nestál u stěhování nájemníkových věcí a jen požádal, až bude hotovo, aby byl přivolán k předání bytu, klíčů a podepsání předání bytu. Nejen že se nedočkal, po několika dnech našel klíče pohozené na terase a uvnitř bytu se neshledal s kusem svého nábytku.

Na co je a není určena kauce (depozit)

Aneb čtěte pozorně § 686a Občanského zákoníku. Stává se, že nájemník často, zejména na konci nájemního vztahu, náhle přestane platit, přičemž jen ústně prohodí, že si ještě "odbydlí" kauci, a tím je přece vše vyřízeno. To není tak jednoduché - seznamte se pečlivě se zákonem.

§ 686a Zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění (Občanský zákoník)(1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu.(2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.(3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. Uvedené pohledávky má pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle odstavce 1. Nájemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.(4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.(5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky.(6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676 odst. 2).

Platební rozkaz

Pokud věc dojde tak daleko, že je nájemník v zásadním rozporu s nájemní smlouvou a tedy zákonem, a pokud se strany nedohodnou, pak je možné podat k soudu návrh na vydání platebního rozkazu. Musí mít všechny právní náležitosti a příslušnou formu, obraťte se tedy s jeho vypracováním na právní kancelář; pokud jej napíšete sami, nechte jej zkontrolovat. Je to věc na delší rozbor - proto ve stručnosti: po doručení platebního rozkazu si nájemník může vybrat - buď zaplatí, nebo nechá věc dojít k soudu.

-ag-Foto: www.profimedia.cz