Pokud po vyprojektování studie necháme stoprocentní volnost projektantům, nemusí být naplněna naše základní představa o ekonomice výsledného projektu. Je samozřejmě jasné, že ovlivnit můžeme více proces individuálních projektů, u typových jsme vázáni již daným řešením, byť u některých dílčích kroků můžeme požadovat změnu.

ČTĚTE TAKÉ:

Vzhledem k tomu, že se často setkávám s klienty, kteří ani nevědí, co jim projektant navrhl za konstrukční řešení nebo materiály, doporučuji se ve fázi projektů aktivněji zúčastňovat konzultací, vyžadovat vysvětlení nebo alternativy, aby výsledek nebyl pouze produktem projektantů, ale i klientů, kteří v určitém rozsahu budou projektu rozumět. Samozřejmě platí i zde, že účast technického dozoru nám při rozhodování může pomoci.

Z logiky věci vyplývá, že i projektant je člověk, který při nečinnosti klienta vyprojektuje dům, který požadované parametry splňuje, ale ne vždy je zohledněna i stránka ekonomická. Jak tedy postupovat, kde hledat úsporná řešení, co požadovat na projektantech?

Usazení domu na pozemek, zemní práce

Za ideální stav je považováno vyrovnání bilance zeminy pro výkopy a zásypy (za předpokladu vhodné zeminy pro zásypy). Ušetříme tím náklady za odvoz zeminy a hlavně poplatek za uložení na skládku. Někdy postačuje vhodně vymodelovat terén kolem domu, u některých projektů nám postačilo dům zvednout o 10-15 cm nad terén, kdy jsme ještě zlepšili odtok dešťových vod od domu a docílili jsme spádu od garáže do vjezdu z ulice. Za nejpodstatnější ale považuji znalost poměrů pro založení domu. Někteří projektanti pro standardní domek navrhnou šíři základových pasů 80 cm i více, ty dům bezpečně unesou i v horších základových poměrech, a více neřeší.

stavba film
info

stavba film

Doporučuji provést sdružený geologický průzkum s průzkumem radonovým a zjistit si únosnost zeminy v hloubce založení i třeba ručním výkopem sondy. Můžeme tím ušetřit až 50 % nákladů na zemní práce, protože pro běžný rodinný dům obvykle postačují základy široké 60 cm, setkávám se i s projekty o šířce základů 40 cm. Samozřejmě, že riskovat bez znalosti základových poměrů nedoporučuji, u složitějších domů by měl být geologický průzkum samozřejmostí.

Základy

Úspory souvisí s výše popsaným, objem vykopané zeminy nahrazujeme obvykle betonem. Znalost základových poměrů by měla umožnit projektantovi objektivně a ekonomicky stanovit potřebnou třídu betonů pro založení objektu. Tyto věty znějí jako fráze, ale moje zkušenosti vycházejí ze stovek postavených domů. Například v jedné lokalitě se stejnými základovými poměry jsem oceňoval projekt s pasy šíře 60 cm, nearmovanými, s betonem B15. Na stejných základových poměrech prokázaných i výstavbou pak dům, který měl základové pasy o šířce 80-100 cm, silně armované, s betonem B30.

Pro představu by se u stejně velkých domů o zastavěné ploše cca 150 m² jednalo o zvýšené náklady přesahující 100 000 korun. Stejně občas nechápu důvody, které vedou projektanty k podsypům základové mazaniny štěrkem v tloušťce 20 cm nebo k tloušťce základové mazaniny 15-20 cm s kari sítí při horním i spodním povrchu. U standardního domu, kde nejsou opravdu žádné důvody k těmto opatřením (např. odvětrávané podloží při vysokém riziku radonu), slouží štěrkový podsyp jako separace betonu mazaniny od hlíny, dále na vyrovnání podloží do roviny, k dodržení spotřeby betonu pro desku a v neposlední řadě jako podloží, které lze kvalitně zhutnit. Pro všechny tyto důvody postačuje podsyp základové mazaniny 5-10 cm, tloušťka mazaniny 10-12 cm a jedenkrát kari síť při spodním povrchu.

Pokud použiji stejné parametry domu jako u výkopů, můžeme ušetřit opět náklady přesahující 100 000 korun. Prosím o správné pochopení úspor - nedoporučuji zde šetřit bez jasného prokázání statickým výpočtem. Další úsporou může být použití tvárnic ztraceného bednění jako náhrady bednění, a to při nutnosti bednit základové pasy např. pro svislé zateplení základů. Použití tvarovek ztraceného bednění je vždy levnější způsob.

Pokud vás zajímá, kde šetřit, a kde naopak raději nějakou tu korunu přidat u svislých i vodorovných konstrukcí či střech, kupte si číslo 12/2012 časopisu Dům&Zahrada, kde je téma rozpracováno podrobně.