Energetické štítky budov jsou jen částí této změny zákona č. 406/200 Sb. Ta už od roku 2000 upravuje možnosti hospodaření s energií, ale dosud se jen okrajově zabývala rodinnými a bytovými domy. Určovala, že všechny tyto nově postavené veřejné budovy musí mít tento energetický štítek. Tak proč je kolem toho takový povyk? Protože tato povinnost se rozšíří na všechny.

Kupujeme – prodáváme

Po 1. 1. 2013 totiž musí energetický štítek zajistit také všechny nové budovy, vlastníci budov při jejich přestavbách a při prodeji jednotlivých bytů. Již stojící a funkční budovy budou průkazy energetické náročnosti získávat postupně podle celkové energeticky vztažné plochy, a to od roku 2015 do roku 2019. Harmonogram je následující:

  1. větší než 1 500 m, a to od 1. ledna 2016,
  2. větší než 350 m, a to od 1. ledna 2017,
  3. menší než 350 m, a to od 1. ledna 2018,

V případě pronájmů částí budov, typicky tedy např. jednotlivých bytů, bude nová povinnost platit od roku 2016. Pokud vlastník bytové jednotky od stavitele či vlastníka budovy nezíská energetický průkaz, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky.

Pojďme si to rozebrat. Každý rodinný dům či panelák se budou muset postupně energetickými štítky vybavit. Každých deset let je pak nutné tyto štítky obnovovat. Při prodeji nemovitosti, a to i části (například bytu ve Společenství vlastníků) je pak zapotřebí nejpozději při podpisu kupní smlouvy tento energetický průkaz předložit.

ZDE NAJDETE ZÁKON 406/2000 SB.

ZDE NAJDETE NOVĚ SCHVÁLENÉ ZMĚNY ZÁKONA

Cena za energetický průkaz není dána. Vytváří jej certifikovaní odborníci, kteří však nemají žádné tabulky na to, kolik si mohou za svou práci brát. Vzhledem k tomu, že v současné době prudce vzroste poptávka, dá se předpokládat, že i cena prudce naroste. V současnosti se za průměrný rodinný dům vyžaduje cca 6000 Kč. Kolik to bude za velký bytový dům, zatím nikdo nedokáže odpovědět.

Již Pokud bude na doměpovinnýenergetický štítek chybět nebo při jiném porušení zákona bude hrozit pokuta až do 100 tisíc korun.

Pozor audit!

Jenže to není všechno! Zákon také zavádí takzvaný energetický audit. Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že:

a) budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem,

b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).

Podle energetického auditu pak musí předkládat výsledek auditu Státní energetické inspekci a splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického auditu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce v případě, že se jedná o organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace. Součástí energetického auditu je také Energetický posudek. Ten posuzuje možnosti snížení energetické náročnosti u budov, jejich zdrojů tepla, elektřiny apod.

Všude měřiče

V případě, že bytový dům má ústřední topení, zákon nutí tato společenství instalovat měřiče tepla do všech bytů. Zákon také uvádí, že po 1. 1. 2018 by všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci měly být právě budovami s téměř nulovou spotřebou energie, a to z důvodu, aby veřejný sektor sloužil jako příklad. Václav Klaus toto při svém vetu predikoval jako velký nesmysl, který jen neúměrně zatíží rozpočty státní zprávy, když budou muset rekonstruovat i budovy, které rekonstruovány být nemusí.

Zákon toto také okrajově (nikoliv doslovně) označuje i pro ostatní budovy, a to tak, že je na státním orgánu, který schvaluje rekonstrukci budovy, jaká opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu budou muset být aplikována.