Reálný efekt dosavadních výměn
Úspory emisí
- TZL - 2 728 t/rok
- Benzo(a)pyren - 1,5 t/rok
- CO2 - 388 162 t/rok
Úspory energie - 1 813 439 GJ/rok
Dne 29. března skončil příjem žádostí krajů u MŽP na alokaci prostředků pro třetí výzvu kotlíkových dotací. Příjem žádostí pro občany pak bude velmi rychle následovat. Nejrychlejší kraje to zvládnou už na přelomu dubna/května (Moravskoslezský, Středočeský, Karlovarský kraj), ostatní nejpozději do 31. října 2019.
Obecné podmínky i výše příspěvku zůstávají stejné jako v předchozí vlně, jedinou zásadní novinkou je úplný odklon od uhelných kotlů. „Na této změně trvala Evropská komise, která jasně deklarovala, že uhlí pro ni nepředstavuje ekologický zdroj energie. Získat dotaci na kotel na uhlí už proto nebude ve třetí výzvě možné, tedy ani na kotel kombinovaný, spalující vedle uhlí i biomasu,“ informuje ministr Richard Brabec a dodává, že vyloučení uhlí je rovněž v souladu s energetickou koncepcí ČR i s klimatickou politikou.
I nadále budou podporovány kotle na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. „Na jejich pořízení je možné získat dotaci až 127 500 Kč. Mezi způsobilé výdaje lze zahrnout nejen náklady na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také náklady na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. Další příspěvek, až 20 tisíc korun, získají jako bonus ti žadatelé, kteří kotlíkové dotace zkombinují s programem Nová zelená úsporám,“ doplňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Vytápění
Zajímavé výsledky
Kotlíkové dotace běží od roku 2015, od té doby investovalo Ministerstvo životního prostředí do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva už 6,7 miliardy korun ze zdrojů EU. V dosavadních dvou výzvách kraje schválily na 60 tisíc výměn v objemu 6,5 miliardy korun, do konce roku 2020 by číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Největší zájem žadatelé dosud projevili o tepelná čerpadla (30 %), značný zájem byl i o kombinované kotle (26 %) a plynové kondenzační kotle (21 %).
Topení biomasou parvděpodobně v třetí výzvě bude trhat rekordy
Zajímavé je sledování trendů v jednotlivých krajích. Například v Moravskoslezském kraji v první vlně jasně vládl kombinovaný kotel na uhlí/biomasu (39,8 %) a plynový kotel si pořídilo jen 15,6 % domácností, ve druhém kole se situace obrátila. Naopak ve Zlínském kraji jasně vládne celou dobu kotel na biomasu se 45,8 % v prvním kole a 41 % v kole druhém. Ukazuje se, že s ustupující podporou uhlí lidé přecházejí k biomase. Důvodem je snadná napojitelnost na původní rozvody i spalinové cesty.
Například dobrý kotel na pelety se dá sehnat kolem 60 tisíc korun bez DPH. Stačí tedy počkat, až kraj spustí příjem žádostí a následně o dotaci zažádat. Na dotaci dosáhne téměř kdokoliv, kdo vlastní rodinný dům a používá jako zdroj tepla kotel na ruční přikládání. Dotace funguje tak, že vám náklady uhradí zpětně. „Celkové náklady na instalaci např. peletového vytápění, které je státem nejvíce podpořeno, by se měly vejít do maximální hranice uznatelných nákladů na dotaci. Nicméně záleží na konkrétní instalaci, či zda je nutné například navíc upravovat komín. Při využití kotlíkové dotace může celá rekonstrukce stát i méně než 30 000 Kč,“ říká Jiří Vrba, ze společnosti CDP Ivory.