Dosud mohl realitního makléře dělat prakticky kdokoliv. Bohužel realitní trh podle toho také vypadal. Mnohdy chyběla jakákoli odbornost, která je zrovna v tomto případě docela potřeba. Nový zákon o realitním zprostředkování totiž určuje, že realitní makléři pro výkon své funkce musí být vzděláni. Potřebné vzdělání se dělí na několik druhů: Jedno je vysokoškolské vzdělání v právních, stavebních, ekonomických nebo dalších odpovídajících oborech. Druhou možností jiná vysoká škola, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání. V tom případě je ale třeba doložit tři roky praxe v oboru. Dále jsou to mezinárodní uznání nebo bakalářské vzdělání společně s titulem MBA v oboru nemovitostí doplněné rokem praxe. Poslední možností bez ohledu na dosažené vzdělání je absolvování kurzu a složení odborné zkoušky.
Důležitým bodem nového zákona je i konečně nemožnost nárokovat provizi od prodejce i kupujícího, či nutnost písemné zprostředkovatelské smlouvy, která ovšem nikdy nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti.
Strašně důležitou částí je i to, že zákon ukládá makléři povinnost sdělit zájemci závady nemovitosti.
Pro bezpečí
Realitní makléř si také musí sjednat pojištění profesní odpovědnosti zprostředkovatele realitního obchodu na částku minimálně 1,75 milionu korun. Makléřům působícím na základě smlouvy pod obchodní značkou realitní společnosti by stačilo poloviční pojištění. Pokud by se makléř nepojistil, riskoval by až milionovou pokutu.
Zákon přináší zcela novou úpravu a koncepci realitních úschov. Realitní zprostředkovatel nesmí aktivně nabízet úschovu kupní ceny, nebo zprostředkovávat uzavření smlouvy o úschově s jiným schovatelem, než je advokát, notář či banka nebo exekutor v souvislosti s vedením exekuce. Realitní zprostředkovatel možnost úschovy peněz neztrácí, ovšem musí být k tomu vyzván klientem písemně na zvláštní listině.
