Výrobci se předhánějí v tom, jak fantasticky nízké mají přechodové koeficienty, jak skvěle jsou okna neprůzvučná apod. Jenže je třeba myslet na hned několik faktorů.
Základní fakta
Tou nejzákladnější hodnotou je součinitel přestupu tepla U (W/m2K). Platí u něj, že čím menší číslo, tím lepší jsou tepelně-izolační vlastnosti okna, tím nižší tepelné ztráty bude vykazovat. Obvykle se tyto hodnoty pohybují mezi 1,2 a 1,5 W/(m2K). Velmi dobrá je hodnota zasklení U = 1,0 W/m2K, přičemž se dnes dosahuje špičkových hodnot ještě dokonce o jednu dvě desetinky méně.
Radiační vlastnosti jsou udávány hodnotou g (-). Někde ho najdeme také jako solární faktor. Jde o to, jak moc teplo, které dopadá na materiál, následně prostupuje dál. U nás je samozřejmé, že tato vlastnost se týká skla. Praktickým efektem je to, že se interiér zahřívá. Bilanci toho, jak moc se má zahřívat v létě a v zimě, je třeba dobře zvážit a u pasivních domů dobře spočítat. Moderní budovy s velkými plochy skel by se mohly v létě přehřívat, ale v zimě by mohly zvyšovat náklady na vytápění.
Zvuková izolace neboli neprůzvučnost R se udává v decibelech. Jde o velmi složitou technickou oblast, která se sestává nejen z neprůzvučnosti oken, ale také z celkové neprůzvučnosti obálky domu apod. Existují třídy zvukové izolace, které by se měly řídit českými normami. Samozřejmě platí, že čím více komor v rámu, těsnění a počtu skel, tím se více utlumí okolí. Pozor! Pokud se vám zdá, že snížení hluku o 5 dB je málo, pak vězte, že hluk je hodnota exponenciální. Snížení z 80 dB (zvuk jedoucího auta) o 10 dB je tak dost radikální. Například už 50 dB je akustický tlak klasického hovoru, tiché myčky pak vydávají asi 40 dB.
Tak vypadá okno s dvojitým zasklením a jednoduchým těsněním
Na komoru
Komory. Čím víc, tím lépe. To je pořekadlo všech prodejců oken. Jenže jak už to bývá, dnes je to prakticky jedno. Pět, či sedm, to je otázka spíš velikosti. Ano. Čím víc komor, tím tužší rám je. Takže pokud budete mít opravdu velká francouzská okna, doporučujeme spíš sedmikomorová, která jsou tužší a nekroutí se tolik. Pětikomorová se hodí na standardní paneláková okna (formát s dvěma či třemi obdélníkovými poli). Také je třeba počítat s vyšší záteží u tří skelných verzí, takže i tady se hodí vícekomorové rámy. Proto je také dobré vybírat takové typy rámů, které mají vnitřní výztužný kovový profil (například čtvercový).
A jak je to s prostupem tepla, neprůzvučností apod.? Ta se dnes už prakticky pohybuje nad hranicí, kterou dosahují skla. Takže všechny informace, které člověk dostává o oknech, se dotýkají tedy skel, a nikoliv rámů.
Proto je dobré se zajímat také o těsnění. O něm si ale řekneme v dalším článku.