1. Statické posouzení
Povodněmi zasažené budovy je třeba především nechat posoudit statikem. I když se to nemusí na první pohled zdát, statická revize je zde zcela namístě. Je možné, že voda odplavila kus zeminy u rohu domu a neznatelná trhlina ve zdi nakonec znamená, že se zřítí kus zdi. Odborný posudek také pomůže v případném obhajování škod u soudu.
NA PARTNERSKÉM WEBU KAFE.CZ NAJDETE TAKÉ ČLÁNEK O POVODNÍCH, S DŮLEŽITÝMI KONTAKTY, AKTUÁLNÍ SITUACÍ I S RADAMI, JAK MÁ VYPADAT EVAKUAČNÍ ZAVAZADLO.
2. Stavební posouzení
Voda je stejně strašný živel jako oheň. O to horší, že její následky si s sebou stavba nese ne jednu noc či týden, ale třeba i několik let. Je nezbytné tedy pozvat i stavebního odborníka, který vám poradí, kde, co a jak opravit. Kde začít a co počká. Samozřejmě, že existuje jedna rada, která je téměř univerzální – začněte odspodu.
3. Vysoušení
O množství vody ve zdech vás informují speciální měřiče na principu průchodu elektrického proudu zdí.
Problematika vysoušení není vůbec jednoduchá. Každý stavební materiál má specifické vlastnosti, a není tak možné zde obsáhnout vše. Základem je asi vysvětlení pojmu vysoušení. Podstatou je samozřejmě tradiční postup přivádění tepla k vlhkým zdem, které následně přemění vodu na vodní páru. Ta musí být potom z prostoru odvedena mimo objekt. Na trhu jsou v nabídce horkovzdušné naftové, plynové i elektrické vysoušeče. Jsou také mikrovlnné vysoušeče, které vysokofrekvenčním elektrickým polem zahřívají vodu ve stěnách. Elektrosomatické vysoušení je vlastně vytvoření elektrického pole ve zdi, kdy ve vlhkém zdivu probíhá elektrodifuze vody od kladného k zápornému pólu.
4. Pozor na rychlost vysoušení
Říkáte si, že s vysoušením to není tak velká věda. Ale je, stejně jako sušení dřeva. Pokud jej budete sušit příliš rychle, smršťováním se zkroutí. Stejně tak je to i s ostatními materiály. Říkáte si, že zdivo takové účinky nemá, ale to se velmi mýlíte. Navíc zdivo není jednolitá plocha, ale je to složení několika materiálů dohromady, které mají různou dilataci. Je tedy důležité správně určit, jak rychle se jaký materiál při dané tloušťce může vysušovat.
5. Praktické vysoušení
Před samotným vysoušením je třeba odstranit veškerou vlhkou omítku, podlahy i obklady. Jako přiklad si pak vezměme nejčastější systém vysoušení – horkovzdušný. Vysoušeče by měly pracovat s výměníkem tepla, jinak se nedoplatíte za elektřinu. Výměník by měl mít kapacitu přepraveného vzduchu minimálně 500 m³/h. Hranice nad 1200 až 1500 m³/h. už je nežádoucí, protože u rodinných domů nikdy nemůžeme dosáhnout vytížení celé kapacity výměníku, který by pak ztrácel svou funkci.
Tepelný výkon sálavých zařízení pak uvažujte v rozmezí 5 – 15 kW.
Samotné vysoušení probíhá tak, že se začíná ve sklepeních a na obvodových zdech domu. Sálavé zařízení se umístí do rohu, přibližně jeden metr nad zem a stejně tak i ve vzdálenosti od stěn. Tím se zabezpečí to, aby se stěny nevysušovaly moc rychle a nepraskaly.
Důležité je, aby byla zabezpečena výměna vzduchu. Otevření oken a vytvoření průvanu je tak minimálním předpokladem pro tuto práci. Pokud nejde z nějakého důvodu průvan vytvořit, měly by nastoupit speciální odsavače par.
Minimálně po každých osmi hodinách je pak třeba přemístit sálavý zdroj. Tím se zabezpečí to, že jedna část stěny nebude přesušená, a také se tím zajistí rovnováha mezi vodou vzlínající ze zdiva a vodou vysoušenou. Nedojde tak k praskání zdiva.
Celý proces opakujeme tak dlouho, dokud nepoklesne hodnota vlhkosti zdiva pod kritickou mez (cca 10 dní).
Následně lze vysoušet již s nižším příkonovým vysoušečem nebo dokonce jen standardním přitápěním domácnosti. Ale i tak je zapotřebí stále větrat, aby se vlhkost, která ze zdí stoupá, opět nesrážela na jejich povrchu. Odborníci radí, že vysoušení rodinného domu trvá přibližně 2 měsíce, než klesne vlhkost zdí na hodnotu novostavby. Ani pak samozřejmě není vyhráno a je zapotřebí stále mít na paměti, že je třeba více větrat a méně zanášet vlhkost do stavby. V tomto časovém horizontu je tak možné opět pokládat podlahy, obkládat a omítat stavbu.
Pokud se ptáte na to, za jak dlouho dosáhne vlhkost stavby rovnovážného stavu, jaký byl před povodní, tak vás asi nepotěšíme. Podle typu konstrukce a materiálu se to pohybuje mezi jedním až dvěma roky.
6. Malé rady na závěr
Omítky musí být sundány všechny. Žádná omítka vám nedoschne. Naopak. Omítky zadrží více vody a zeď pod nimi pak neproschne dobře. Sundejte i latexové a emailové nátěry. Dávejte pozor na změny materiálů – dřevo schne jinak rychle než zdivo. Máte-li tedy mokré nějaké trámy, zpomalte vysoušení a kolem trámů sušte na menší výkon, pomaleji a z větší dálky. Po nuceném vysoušení raději použijte vysoce prodyšné omítky a nátěry. Další rok bude zeď schnout a vy chcete zabezpečit, že voda půjde pryč.
Pokud se vám nepovede vysušit zdi před zimou, na zimu je zateplete, a to jak kontaktním způsobem (kamennou vlnou apod.), tak i trvale provětrávaným systémem (provětrávaná podlaha pomocí drenážních trubek apod.).
Titulní foto: Thinkstockphotos.com
