Téma: geotermální vrt

Nemyslím si, že ekologické vytápění je koncipováno a myšleno pro nás, obyčejné smrtelníky. Nejenom že je to vysocenákladová položka v rozpočtu stavby (to už jsem tady plakala několikrát), návratnost není jistá ani jasná, ale když jsme tedy konečně s manželem začali realizovat geotermální vrt, zjistili jsme, že toho spoustu potřebujeme:

Zpracovanou technickou zprávu od specializované kanceláře (ti nám slibovali, že vše zajistí, ale pak si to asi rozmysleli, poslali jen technickou zprávu za 6 tisíc!), kudy teče spodní voda, jak je to s geografickým a hydrologickým charakterem území, komu může dojít k poklesu nebo kolísání spodní vody apod. Pak musíme zajistit stanoviska krajského úřadu, vodohospodářského úřadu, Státní báňské správy ČR – to vše vezmeme a předáme opět na stavební úřad v Písku. (O potřebných věcech k vrtům tepelných čerpadel jsme psali zvláštní článek – paní Králová nás asi nečte… pozn. redakce)

Třeba budeme rádi, až postavíme kamna a pec a budeme topit dřevem a holt se u toho opotíme čtyřikrát, nejdřív v lese, pak doma při skládání, pak doma při sekání a pak, když si konečně zatopíme!

Téma: hospodářské stavení

Vše je podáno na stavebním úřadě a čekáme, až vydají rozhodnutí. Okna stará z původní stavby už máme, čekají jen na zdi.

REKONSTRUKCE DOMU ONLINE UŽ PŘINESLA:

Téma: stavení na bydlení

Za minulý týden stihli zedníci nahodit všechny stěny. Představte si, že dům vypadá mnohem lépe - tak nějak připraveně. Také už jsou všechna okna na svém místě a už se nebude nic bourat ani dostavovat. Prostě hotovo. Na hlavní fotce tak vidíte dům, jak vypadá ve finále. Do toho se tam ukázal krbař, který je ale na antibiotikách se zánětem dutin, a stavba kamen se posouvá. Alespoň se domluvil se zedníky na přípravě stěn okolo a už mu nebude nic bránit v tom začít stavět. Takže teď budeme zřejmě čekat na stavební povolení, a pokud je dostaneme, bude se realizovat topení a hospodářská budova.

My jsme mezitím s manželem byli kvůli podlaze v Radomyšli (firma ESCO - velmi pěkný showroom a profesionální přístup!) a vypadá to, že jsme do hlavní obytné místnosti vybrali to správné dubové.

Já jsem opět začala vybírat elektrospotřebiče, byla jsem se i mrknout na bílé indukční varné desky od firmy Whirlpool (ta má odstín do žluta), od firmy Bosch (má nádech do šeda) a dopisuji si s výrobcem Mora, zdali je někde poblíž showroom, kde by byla k podívání jejich deska udávaná jako bílá. Protože není bílá jako bílá, a to tam radši zabudujeme do sněhově bílých kamen černou než žlutošedou. Také lednička bude oříšek. Na krásně bílé dvoudveřové od firmy Liebherr nebude stačit rozpočet (ledaže bych našla někde trochu poškozenou). To ještě vyřeším. Vzhledem k posunu prací na peci a kamnech to má čas a hlavně všechny e-shopy se bijí v prsa, že mají vše skladem, dodání zdarma do druhého dne nebo ihned, prostě pohodička.

Téma: koupelny

Že tady podezřele často chválím českobudějovické SIKO? Zatím je to jediná prodejna (a pak ještě podlahy v Radomyšli), kde jsme se setkali s prozákaznickým přístupem. A ten my máme s manželem rádi. Koupelny už jsem probírala se stavbyvedoucím, pořád trvá na tom, že by to šlo koncem října. Teď jen doladíme počet lepidel a tmelů a těchto věciček a podepíšeme objednávku.

Téma: betonové podlahy

Stavbyvedoucí zavelel: sežeňte si firmu, která vám udělá betonové nebo jiné podlahy. Václav poradil, že betonové, anhydrid schne asi tak rok. Takže k nám dorazil zástupce firmy HŠ Beton. Nám s manželem je divné, že chce od nás vědět skladbu podlah. My jsme mysleli, že když dorazí někdo, kdo se zabývá tvorbou podlah, tak že nám doporučí, poradí, nacení, udělá a odjede s fanfárami… Takhle mu musel náš projektant poslat skladbu podlah. Tak jen doufám, že to bude dobře a nebudeme mít mezi jednotlivými pokoji prahy. Také po manželovi chtěli, aby si podlahy vyrovnal. Ten na pána koukal jak z jara. Myslel si, že když tam přijedou nalít beton, tak nebude muset chodit s pískem, deskami a vyrovnávat a připravovat jim to. Nakonec to vypadá, že by to i udělali, ale je to práce navíc, která neodsejpá, moc si za to říct nemohou… Jsem zase trochu smutná!

A teď zahrada, jediné moje potěšení

Neboť je starší syn krutě zmítán pubertou a většinu času se pohybuje mimo realitu rodinného života, směla jsem zasednout za traktůrek a posekat všech 3500 m² naší zahrady… Ze začátku jsem se trochu bála, ale asi po hodině práce se strojem jsem sekala a couvala a vyklápěla, jako kdybych to dělala odjakživa. Pravdou je, že jsem byla večer na odpis, druhý den mě začalo vše bolet, ale tělo si zvykne! Manžel mi vysekl poklonu, že mi to jde, že seču líp než syn, tak se mnou může počítat i příště.

Ve skleníku se množí úroda - rajčátka, papričky a okurky jsou moc dobré, a kdyby synek, o kterém jsem se již zmínila výše, nesahal na miniplod melounu, rostl by jistě i on, takto odpadl ze stonku! Protože se věnuji samoopylování této rostliny, stále doufám, že ještě něco vyroste. Také jsem se podělila o první úrodu dýně hokkaidó, a při pletí se svojí maminkou jsem zjistila (ona opět plela habrový plot, mám asi špatnou mulčovací kůru), že petrželová nať je i s kořenem petržele! To bylo radosti. A prý tam mám určitě i celer, ale to si vůbec nepamatuji, že bych sázela!

Na naší zahradě proběhla první velká stanová party (takový malý Czechtek), kdy poslední prázdninový pátek přijely mé drahé kolegyně z pražské kanceláře, s mým mužem postavily pár stanů, rozdělal se oheň, v kýblu smíchala bowle, pivo teklo proudem, jídlo se povedlo (nejlepší byly grilované banány s mascarpone), já jsem ve stanu probděla noc. Do jedné v noci mi byla zima, pak se mi zdálo, že spím na hrášku, nebo co to bylo a pak už bylo naštěstí ráno! Zjistila jsem, že dálnice je v noci slyšet i k nám, na skoro samotu u lesa.

Také jsem druhý den manželovi rozmluvila další nocování ve stanu, neboť se mi zdálo, že bude určitě pršet a stan by nevyschl. Viděl, jak vypadám, a uznal, že mnohem lepší pořízení se mnou je, když jsem vyspinkaná.

U nás na Mlakách bylo oficiální zakončení léta spojené se závody na bruslích a koloběžkách. Za naši rodinu nastoupil ten nejmladší na koloběžkách, který ač skončil čtvrtý z pěti, měl ukrutnou radost a pořád říkal, že vyhrál. Pak nastoupil i ten nejstarší, otec a skorohlava rodiny. Reprezentoval nás na bruslích. Na to, že jel letos poprvé, že si neprojel trasu ani jednou zkušebně, také skončil čtvrtý (ze čtyř) a vypadá, jako by byl doma týrán. Mohl se na trase rozhodnout, zdali krutopřísnou zatáčku vzdá a spadne do rybníka, nebo se vyseká na sucho. Vysekal se na sucho, trochu krve mu teklo a je samá podlitina. Jojo, já jsem naštěstí nebyla ve formě, takže jsem si nic neudělala.

Řeknu vám, u nás je vám se začínajícím podzimem tááááák krásně.