Donesla se ke mně z úst mé milované vodňanské přítelkyně taková teorie o závisti, které jsem se prý stala obětí. A byla podporována v této teorii mým mužem, který byl rád, že konečně našel spojence. Takže Jitka S. si myslí, že svými články o naší stavbě, rekonstrukci a svým písemným stylem, sarkasmem a nadhledem, který mě naučil sám život, že jsem určitě naštvala dost lidí, hlavně těch, kteří mi můj skvělý život tak úplně nepřejí. A že někteří z nich možná i závistí postiženi byli.

REKONSTRUKCE DOMU ONLINE UŽ PŘINESLA:

Tady bude jednou les. Králův les
info

Tady bude jednou les. Králův les

Tak o tom několik dní dumám a vzpomínám si na některé lidi v mém životě. Kdysi někdo o našem manželství prohlásil, že je to jak v ráji. Tenkrát to nemyslel dobře, protože se rozváděl. Měl na nás vztek. Záviděl mi mého muže a manželství. Ano, to si představte. Tento článek tedy nepošlu manželovi, aby nezpychl, protože pak by s ním bylo k nevydržení. Ano, jsme spolu oddáni více jak 16 let. Ano, nehádáme se. Ano, ani teď, když stavíme. Nenazýváme se jmény žádných zvířat. Nekřičíme na sebe. Pokud si začneme vyměňovat názory trochu hlasitěji (jako že důrazně artikulujeme), naše děti si myslí, že se hádáme. Vycházíme si vstříc, někdy je po mém, někdy je po manželovo. Nevyčítáme si. Chodíme každý sám ven a nežárlíme na sebe. A když mám nějaký problém (přiznávám se pokorně, že jsem to hlavně já), tak se na to přímo zeptám. Zjistila jsem, že nepřímé otázky můj manžel nechápe. Nechápe je podle mého názoru většina manželů. Všem, kteří mi mého muže závidí, dobře jim tak. Naše manželství nefunguje samo sebou, je to pořádná fuška - tedy někdy. Třeba když má manžel několikaminutové zpoždění, což já nesnáším. Nebo přijde o hodinu déle. Nebo na mě nepěje chválu, jak jsem šikovná, každých deset minut. Zatím to ale vypadá, že mu na mně záleží, že má rád mě i naše děti, nosí kytku v den, co má, a když mu řeknu, že po něčem toužím, tak mi to splní (teď třeba bych si moc přála holčičku).

Mé články možná ale vzbudili závist u lidí, o kterých bych si to nemyslela, nebo by mě to nenapadlo. Víte, já se snažím psát trochu humorně a s nadsázkou, protože když se budu na stránkách internetového časopisu hroutit a plakat, nebude to můj styl. Možná bych měla slušnou základnu čtenářů, a jak se říká – když se někomu nedaří, ostatním to dělá radost. Ale to by mě nebavilo.

A věřte, že mi během naší stavby-rekonstrukce bylo do pláče několikrát. Také to možná vypadá, že si tiskneme bankovky na domácí tiskárně nebo máme podzemní chodbu do nějaké banky. Pravdou je, že od té doby, co máme dům, nevlastníme nic my, ale vše banka. A že budeme s mužem až do důchodu bance splácet, co jsme si půjčili na dům našich snů. Asi jako spousta lidí nám podobných.

Ale i tak chápu - jak pozoruji lidi kolem sebe - že je prostě slušně řečeno ŠTVEME UKRUTNĚ! Nu což, to se někdy stává.

Ale nyní k důležitým věcem, k naší stavbě!

Téma: zahrada

V tanečních jsem se dozvěděla od Marušky T. pranostiku: „Když v lednu krtek ryje, v květnu sníh zem přikryje.“

A já mezi svátky začala malovat plán zahrady, kam jaký strom zasadím, studovala v knihách, který strom k nám vlastně vůbec potřebujeme, a bude se mu u nás líbit, namalovala si záhony a skalky, jezírko, začalo to dostávat ty správné kontury a teď to vypadá, že hned po zimě končící v květnu nastane léto. Kdy jako budu sázet? Stejně mi došla zemina smíchaná s kvalitním kompostem. Protože přijely tašky!

Téma: hospodářské stavení

Hospodářská budova před položením střechy
info

Hospodářská budova před položením střechy

Rychlostí blesku je dostavěno! Přivezli tašky a zapadli u nás. Ten náklaďák řídil takový mladý sympaťák. No a složil přes náš kamenný plot několik palet tašek pálených. Ale to ho moc neodlehčilo a zapadl na obecním trávníku před tím kamenným plotem. A tak musel vyložit i zbylé palety, a pak se mu podařilo dostat na silnici, zase vše naložit zpět a valil pryč na zamrzlé silnici. Tedy když je námraza, tak to klouže pořádně. V Písku nic a u nás na Mlakách (jak je u nás krásně) vidíte led jak na hladinách rybníčků, tak na silnici, trávě, stromech, prostě všude. Zase ale začne svítit slunce asi o dvě hodiny dříve než v Písku, tam než prorazí mlžný opar, to trvá... A do těch děr po jeho zapadnutí musí manžel nasypat naši kvalitní zeminu. Ti mladí kluci dnes, ach jo, ach jo...

Nicméně, budova dostavěna, bude chybět jen omítka a vrata. Ale jako kryté parkoviště to sloužit může, vrata pořešíme, až na ně vyděláme. Asi to bude darda, zkušebně je poptám, ale budou to dvoje vrata 3 metry na 2,4 metry a ještě jedny dveře. Okno máme.

Téma: zedníci

Jak slíbili, přišli a obkládají, štukují, zalévají betonem a stěrkují. Sice neměli moc radost z našich velkoformátových dlaždic do chodby, ale už si asi zvykli. Zase si nevymýšlím žádné jiné věci a nechci po nich žádné speciální designové vychytávky a nepožaduji, aby mi to lícovalo například v šatnách a kumbálech, od toho to bude zavřené, ne? Tam se použijí ty rozflákané dlaždice!

Téma: truhláři

Už je to tady! Budu objednávat kuchyň, kredenc a stůl s rohovou lavicí a židlemi a obložení těch betonových schodů, které stojí v cestě stolu, protože nejdou odstranit, neboť bychom z kuchyně koukali do sklepa. Tak je nějak šikovně budou muset obložit, aby to zapadlo k tomu stolu a lavici. Bude to trvat asi 6 týdnů a hlavní obytná místnost bude funkční a plnohodnotná. Já se tak těším! Sice se učím kompromisům a vzhledem ke škrtům v rozpočtu nebudu mít hned vše podle mých představ, ale to nevadí. Jak se znám, já svého stejně docílím. Náš mladší syn teď často říká: tady si sedni, vezmi si papír a tužku a přemýšlej. Soustřeď se a něco vymysli. On taky začal z tříkolky vyrábět motorku, chápete? A s tou motorkou bude plavat ve vodě! Když vám jsou čtyři, je možné vše!

Téma: dědové

Ještě že ty dědečky máme. Během svátků i po novém roce bílili a bílili, několikrát jsme dokupovali největší možné balení bílé barvy a nyní to nahoře vypadá opravdu krásně. Jak říkal manžel, fungovali dědové moc dobře, samostatně, nemusel se o ně starat. Párkrát dokonce s sebou vzal i staršího syna a ten také bílil. Aby věděl, že rukama se dá i pracovat. Dědečkové a synu, děkujeme!

Téma: plíseň

Okna nám obrostla plísní. Ta nahoře. Neboť jak se plocha betonem zalila, vlhkost stoupla a poté se za měsíc a něco začalo teprve topit, rosný bod byl asi velmi vysoko, a teď koukáme na okna a už nakupujeme savo proti plísním a budeme sanovat, tedy savovat. A pak přijde na řadu kýbl, kartáče, gumové rukavice a parta holek z naší rodiny, uvážeme si šátky na hlavu, vezmeme montérky a vygruntujeme to tam. Zatočíme s plísní i se vším dalším trochu živým. A po nás zůstane překrásná čistota, jak to je v těch reklamách na WC čističe.

No a to je asi zatím vše podstatné, co se událo. Řeknu vám, už se nemohu dočkat, až se budu probouzet do krásného ranního kuropění. Na můj dotaz nevinný: „Miláčku, kdy se budeme stěhovat?“ přišla opatrná odpověď. No takže konec března zatím platí! Ale že je u nás krásně!