Dobrý den. Plánujeme předělání podlahy ve sníženém přízemí našeho domu, kde je technické zázemí, garáž a pracovna. Chceme mít podlahu trvanlivou a funkční. Objevili jsme ale nějakou techniku gletování, o níž nevíme, co znamená. Pomůžete nám, prosím? Díky. Jan a Jana, Dobruška.

Tady ještě připojíme druhý, originální dotaz na pana Brabce z časopisu:

Líbí se nám lité podlahy, chtěli bychom ji realizovat v přízemí našeho domu. Uvažovali jsme o surovém betonu, ale nevíme, zda se nemusí povrch nějak ošetřit (četli jsme o takzvaném kletování), případně zda je nutné řešit povrch pomocí stěrek, a pokud ano, jakých…

Lité podlahy se v poslední době stále více aplikují místo tradičních podlahovin. Nespornou výhodou je jejich hygieničnost, daná bezespárým provedením, na rozdíl od dlažeb či dřevěných skládaných podlah, a také neomezené barevné možnosti a dlouhá životnost. Tato úprava podlah je vhodná pro domy s podlahovým vytápěním. Již delší dobu stěrky nacházely uplatnění v koupelnách nebo lokálně v kuchyních, stále častěji se objevují realizace na všech podlahách v domě. Pokud se k této podlahové úpravě rozhodneme, musíme jí přizpůsobit i provedení podkladu, tedy vlastní podlahové konstrukce. Jedná se především o rovinnost podkladu, kdy považuji za nejvhodnější provedení podkladní vrstvy z lité anhydritové směsi nebo podlahy z lité betonové směsi s následným strojním hlazením. Podlahové stěrky patří mezi dražší materiály, a tak kvalitní a rovný podklad může ovlivnit výrazně i celkovou cenu. Vámi zmiňované kletování (gletování) betonu se již v současné době nepoužívá, i když tato technologie byla hojně používána v prádelnách či garážích pro bezprašnost a voděodolnost. Nedávno jsem se dočetl, že málokterý zedník umí tento povrch ještě realizovat…

Mohlo by vás zajímat

Dotaz z poradny: Problémy s dřevěnou podlahou

Náš čtenář má problémy se starou dřevěnou podlahou. Doufá, že mu ji naší radou zachráníme. Bohužel ho zklameme.

Technologie spočívá v zaprášení zavadlého povrchu prosátým cementem za mokření a zatažení finálního povrchu ocelovým hladítkem. Tyto povrchy, vzhledem k jejich trvanlivosti, můžeme ve starých domech vidět dodnes, kde si ale můžeme všimnout na povrchu tahů lidské ruky. Dnešní klienti vyžadují povrchy absolutně rovné, proto jsou moderní stěrky samonivelační a díky gravitaci se dosáhne požadovaná rovinnost povrchu.

Důležité je upozornit, že tyto podlahy nejsou vhodné pro svépomocnou realizaci. Aplikační firmy jsou výrobci proškoleni, prakticky zaučeni několikadenním školením a teprve po několika aplikacích se stávají zručnými odborníky. Doporučuji nechat si při výběru firmy ukázat její realizace.

Podle druhu pojiva rozdělujeme stěrky na epoxidové, polyuretanové a cementové.

• Cementová stěrka – vhodná do místností bez zátěží vodou, při použití v koupelnách se musí její povrch uzavřít následným olejováním, lakováním nebo voskem. Povrch ale vypadá přirozeně díky cementu v šedé barvě, barvené stěrky nebývají výrazně syté.
• Epoxidová stěrka – vytváří povrch, který je tvrdý, velice odolný i vůči chemikáliím. Lze používat i pro plochy zatěžované vodou bez jakékoliv další úpravy.
• Polyuretanová stěrka – vhodná do všech prostor, díky své pružnosti tlumí kročejový hluk, dobře snáší tepelnou roztažnost. Je vhodná i do koupelen, dobře se obarvuje, povrch má jednolitou barvu i strukturu, nemusí se po aplikaci dodatečně lakovat.

Z hlediska údržby jsou polyuretanové a epoxidové stěrky nenáročné, čistí se běžnými prostředky. Stěrky cementové je třeba čas od času obnovovat povrchovou úpravou (voskováním, olejováním nebo nátěrem).

Odpovídal Ing. Roman Brabec