Vezměme to ale od samého začátku, tedy od chvíle, kdy jste chalupu koupili či zdědili a chcete přistoupit k její rekonstrukci. Tento první zásah bude nejrazantnější a také nejvíce finančně nákladný. Bude mu předcházet důkladná prohlídka objektu, na kterou se vyplatí pozvat odborníka - zkušeného stavaře, statika, projektanta. Tato prohlídka by se měla ostatně odehrát ještě předtím, než nemovitost koupíte. Něco jiného je, pokud jste chalupu nabyli dědictvím - v tom případě už nemůžete couvnout a něco podniknout musíte.

Co určitě nechcete při prohlídce zjistit:

  • Dům nemá základy

I to se může stát. Některá stavení byla v minulosti postavena doslova na blátě, případně se jen podložila kameny. Výsledkem mohou být praskliny ve zdech a podmáčené zdi, dům se "hýbe" a vlhne odspodu. V takovém případě vám nejspíš bude doporučeno, abyste se o záchranu chalupy nepokoušeli, a raději postavili novou.

  • Přístavba má mělčí základy než původní konstrukce

Obytné domy našich předků byly skoupé na prostor, a tak se k nim během času přistavovaly pokoje navíc. Pokud však byla přístavba postavena na rozdílných základech než hlavní konstrukce, můžeme se opět setkat s nebezpečnými trhlinami ve zdi, které se odstraní jen demolicí přístavku.

  • Krov se nedá zachránit

S největší pravděpodobností budete muset vyměnit střešní krytinu, ale to není ta nejvyšší položka. Horší je, když se musí vyměnit i krov, to se už pak prodraží. Někdy stačí udělat jen nové laťování a krov vyrovnat, odborník však musí posoudit jeho sílu, protože na staré stavení nejspíš nebudete dávat plech či jinou lehkou krytinu, a krov bude muset unést pálené, případně betonové tašky.

Rekonstrukce starých chalup bývá finančně nákladná i z důvodu, že chcete ponechat její ráz a použít přírodní materiály jako dřevo a kámen, které nepatří k nejlevnějším. Pokud se objekt nachází v památkové zóně, budete mít o to svázanější ruce i konto. Na druhé straně, když se dílo dovede do zdárného konce, stanete se vlastníkem jedinečného klenotu.