Nejčastějším způsobem zateplení podkroví je vložení izolačního materiálu mezi krokve. Aby se splnily dnešní normy, krokve se musejí zaizolovat i zespodu, protože jsou ze dřeva a v podkroví vytvářejí nežádoucí tepelný most. Tepelná izolace o tloušťce zhruba 40-60 mm se vkládá do roštu zhotoveného z dřevěných hranolů, který se připevní kolmo vůči krokvím a následně bude sloužit i ke kotvení vnitřní podhledové vrstvy - sádrokartonové nebo OSB desky, případně dřevěného obkladu. Celá dřevěná konstrukce nesoucí střešní krytinu se tímto nadobro skryje.
V dnešní době ale spousta lidí dřevěné trámy schovávat nechce, a naopak si přeje, aby v podkroví vynikla jejich přirozená krása. V tom případě je třeba sundat střešní krytinu a zvolit izolaci nadkrokevní, která se pokládá na celoplošné dřevěné bednění. Tepelné mosty v tomto případě nemají šanci vzniknout, jedná se však o stavebně náročnější řešení, k němuž se používají speciální aplikační prvky, na které se pak budou aplikovat střešní latě nebo přímo střešní krytina.
Zateplení podkroví
Z izolačních materiálů se pro mezikrokevní zateplení střechy nejčastěji používá minerální vata, PUR stříkaná izolace nebo izolace foukaná, pro nadkrokevní izolaci jsou pak přímo určené PIR/PUR izolační desky nebo profilované desky z polystyrenu, použít však lze i minerální vatu. Další možností je izolace dřevovláknitá, jež se uplatňuje hlavně v dřevostavbách a dodává se v modifikacích pro mezikrokevní i nadkrokevní zateplení.
Při zateplování střechy nesmíme zapomenout na parozábranu, která se umístí mezi krokve vyplněné izolací a podkrokevní izolaci; v případě zateplení nadkrokevního ji instalujeme opět na celoplošné dřevěné bednění. Pod střešní krytinu se pak montuje parotěsná hydroizolace, která zabrání zatékání vody a navlhnutí izolace v případě poškození střešní tašky.
