Různé zdicí systémy mají vliv na velikost stavebních otvorů pro následné kotvení zárubní. Pokud jste se rozhodli pro příčky z litého betonu, je třeba klást důraz na čistotu bednění a celkově na kvalitu zpracování betonové směsi, zejména co se týče její hustoty a následného hutnění ponornými vibrátory. To vše totiž ovlivňuje finální vzhled příčky. „Pokud nebude betonová směs dokonale zhutněná, po odbednění můžeme být nemile překvapeni značně pórovitou strukturou příčky. V případě nedokonale čistého bednění, případně jeho nesprávného řešení v místech stavebních otvorů se pak může dokonce stát, že budeme mít kvůli vzniklým nerovnostem či velkým otvorům problém zárubeň na příčku usadit,“ upozorňuje Petr Paksi, obchodní ředitel společnosti JAP FUTURE.

Klasická cihlová příčka s usazením zárubní nemá většinou žádný problém. „Standardní rozměry stavebního otvoru pro obložkovou zárubeň jsou vždy o 5 cm větší, než je požadovaný vlastní průchozí otvor, a to jak nahoře, tak na obou bocích, tedy v šíři je to o 10 cm více. Výška se samozřejmě počítá od finální výšky podlahy,“ uvádí Pavel Hajný, ředitel divize interiérových dveří VEKRA. Samozřejmostí by mělo být dodržování kolmosti a souososti stavebního otvoru a stejné šířky špalet. Obložková zárubeň má sama o sobě vůli k vyrovnání až do dvou centimetrů, ale větší odklony od správné velikosti otvoru už přinášejí nechtěné komplikace při vlastní montáži obložek, která probíhá až v hotovém interiéru.

Podobně je tomu i v případě moderní bezobložkové, tedy skryté zárubně. Zde je třeba se více zaměřit na hrany připraveného otvoru a připravit je opravdu precizně, zůstávají totiž pohledové. „Konstrukce skryté zárubně je přizpůsobena tak, aby vytvořila hranu průchozího otvoru a stavebník ji tak snadno skryl pod finální povrchovou úpravu okolní stěny. Proto jsou kladeny vysoké nároky na přesnost provedení stavebního či montážního otvoru, která je základem pro pozitivní výsledek bezobložkového provedení dveřního kompletu,“ upozorňuje Petr Paksi. Z pohledu rozměrů platí to samé jako pro obložkové zárubně, tedy pro skryté zárubně není třeba dělat menší stavební otvor.

Asi nejjednodušší je vytvoření stavebního otvoru pro interiérové dveře a zárubně u sádrokartonových příček. Ten montážníci vytvoří prostřednictvím konstrukce z hliníkových profilů, na které se následně připevňují sádrokartonové desky. „Po obvodu stavebního otvoru je doporučeno použít UA profily, protože mají vyšší tloušťku a jsou pevnější. Zárubně tak pevněji udrží než profily standardní,“ uvádí Petr Paksi. Z pohledu rozměru stavebního otvoru je u této tzv. suché výstavby potřeba udělat otvor odpovídající rozměru usazované zárubně, bez vytváření zbytečných mezer.

Když měníme typ otevírání…

Pokud jste se rozhodli v rámci rekonstrukce vyměnit otočná dveřní křídla za dveře zasouvací do stavebního pouzdra, určitě vás čeká bourání. „Otvor pro stavební pouzdro musí být dvojnásobný než pro standardní otočné dveře, jelikož kromě šířky vlastního průchodu je třeba počítat také se šířkou pro samotné pouzdro – tedy kapsu, do které budou dveře zajíždět,“ vysvětluje Petr Paksi a pokračuje: „V případě zděných stěn je s instalací stavebního pouzdra třeba počítat i s výměnou stavebního překladu, který musí být taktéž dvojnásobný, jelikož stavební pouzdro nemá nosnou funkci. Proto je třeba jej brát jako pokračování samotného dveřního otvoru.“

Pokud se vám nechce pouštět do složitějších stavebních prací, ideální volbou jsou pro vás posuvné systémy po stěně, kdy dveřní křídlo jezdí podél zděné nebo celoskleněné příčky. „Posuvné systémy sestávají z pevné konstrukce – kolejnice, vyrobené z hliníku nebo nerezu, která se kotví do zdi nad dveřní otvor, který tedy nemusíte nijak rozšiřovat, jako je tomu u stavebních pouzder. Některé typy posuvů lze dokonce kotvit i nad stávající obložku. Jejich montáž je tedy velice snadná a rychlá,“ dodává Pavel Hajný.