Při výběru podlahy do dětského pokoje se většinou rozhodujeme mezi laminátovou "plovoučkou", vinylem a kobercem. Dlažba by byla příliš studená a tvrdá, dřevěné parkety náchylné k poškrábání i složitější na údržbu.

Laminát má výhodu, že se snadno zamete a setře, nedrží se na něm skvrny a nějaké to smítko na něm nebývá tolik vidět. Někomu ale připadá na dotyk studenější, a navíc netlumí kročejový hluk, takže pokud se pokojík nachází v panelovém domě nebo v podkroví rodinného domu, je potřeba pod něj instalovat kročejovou izolaci. Na druhé straně ale láká na nižší cenu, i když je pravda, že ty nejlevnější laminátové podlahy se nechlubí zrovna odolností ani dlouhou životností.

Koberec je klasikou, která je teplá, měkká, izoluje hluk a lze ji pořídit i v antialergenní variantě. Horší je to s čištěním. Rozlitá limonáda nebo rozšlapané vodovky se přeci jen odstraňují hůře z koberce než z lamina nebo z vinylu. Kompromisní řešení nabízí tzv. sametový vinyl. Jeho základem je vyztužená vinylová vrstva, v níž jsou pevně zakotvena nylonová vlákna, jež tlumí hluk a na omak jsou měkká jako koberec, avšak zachytávají méně prachu a dají se snadno čistit mýdlovou vodou. Výhodou sametového vinylu je dále protiskluznost a jednoduchá pokládka.

Ani obyčejný vinyl však nelze vyloučit z užšího výběru, alespoň pokud ho kupujeme od renomovaných výrobců, a nikoli od pokoutních obchodníků s čínským zbožím. Jen tak si můžeme být jisti, že bude zdravotně nezávadný. Zcela přírodní variantou je marmoleum, u kterého vás ale může zaskočit vyšší cena a nutnost odborné pokládky. Marmoleum je navíc nutné čistit speciálními přípravky, protože je velice háklivé na prostředky s jiným než neutrálním pH. Krytina sama o sobě není příliš odolná, když přijde na pády tvrdých předmětů, její mechanickou odolnost lze nicméně vylepšit vrstvou zvláštního vosku.

Jakou podlahu jste dětem pořídili vy? Jste spokojeni?