Kdo se zajímá o daňovou problematiku jistě zaznamenal, že v uplynulém roce Ministerstvo financí vypracovalo a vláda schválila novelu zákona o dani z nemovitostí. Novela byla v závěru roku předložena poslancům. A v letošním roce jistě stojí za to zajímat se, jak tyto legislativní úpravy ovlivní zdaňování nemovitostí. O připravovaných změnách zdaňování nemovitostí se diskutuje již několik let. Původním úmyslem vlády bylo předložit zcela nový zákon o dani z nemovitostí, ale jeho konečná podoba zůstává neujasněná. Tak tedy prozatím zůstalo pouze u novely stávajícího zákona. Od té se jednak očekává lepší úprava některých problémových ustanovení současného zákona a zároveň by se do zákona měly promítnout některé změny z posledních let, které s problematikou nemovitostí souvisejí. Novela zákona o dani z nemovitostí navrhuje mimo jiné také samostatné zdaňování jednotlivých bytů a nebytových prostor, jejichž vlastnictví je evidováno v katastru nemovitostí. Převody těchto nemovitostí z vlastnictví státu, obcí a družstev do soukromého vlastnictví uživatelů se uskutečňují na základě zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). V současnosti je v katastru nemovitostí evidováno již přes čtvrt miliónu takových vlastníků. Tyto změny prozatím však zůstávají teorií, doba, kdy by se měly začít uplatňovat v praxi je ještě vzdálená. Neboť návrh novely zákona o dani z nemovitostí prošel v prvním čtením Parlamentem koncem minulého roku a v dalším projednávání se bude a pokračuje i v letošním roce. Dojde-li ke schválení novely, pak navrhované změny ovlivní zdaňování až od roku 2001. Nemovitosti se zdaňují vždy podle stavu k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. V letošním roce proto k žádným změnám ve zdaňování nemovitostí již nemůže dojít a pro tento rok platí stejná pravidla, jako v letech předcházejících. Stále tedy platí, že daňové přiznání se podává na stavbu jako celek - přiznávat pouze části stavby zákon zatím neumožňuje. Proto ani v roce 2000 nejsou jednotlivé byty a nebytové prostory samostatným předmětem daně. Za celý dům se ale přiznání podává, proto některý ze spoluvlastníků musí vzít tuto povinnost na sebe. Musí tak učinit podle zákona o správě daní a poplatků, který stanoví, že vlastní-li nemovitost více vlastníků či spoluvlastníků, musí pro účely daňového řízení jednoho ze svých řad zvolit jako společného zástupce. V souladu se zákonem považuje správce daně za společného zástupce toho z nich, který podal daňové přiznání. Ten pak jménem ostatních vystupuje v celém daňovém řízení. Na rozdíl od ostatních daní, u kterých se daňové přiznání podává až po uplynutí zdaňovacího období, u daně z nemovitostí se daňové přiznání podává již jeho počátkem. Zákonným termínem pro splnění této povinnosti je poslední den měsíce ledna, který letos připadal na pondělí 31. ledna. Daňové přiznání k dani z nemovitostí se podává pouze v některých případech a za určitých okolností. Přiznání musí podat především všichni noví vlastníci nemovitostí, kteří během uplynulého zdaňovacího období poprvé nějakou nemovitost nabyli a zároveň byli jejími vlastníky k 1. lednu 2000. Vyplnit daňové přiznání musí také vlastníci, kteří již někdy dříve daňové přiznání podávali, ale loni u nich došlo ke změnám, které ovlivňují vyměření daně. Takovou změnou je například změna v osobě poplatníka, u pozemků nejčastěji přikoupení či prodej pozemku nebo jeho části. U staveb bývá obvyklou změnou vznik nové stavby, ale také dokončení přístavby či nástavby. Přiznání se podává na finanční úřad, v jehož územní působnosti se nemovitost nachází, bydliště či sídlo poplatníka není přitom rozhodující.