Zateplení a způsoby větrání

Využití stále účinnějších zdrojů tepla je samozřejmě jednou z cest k úspoře energie, ale známá pravda nám říká, že nejlevnější je ta energie, která není vůbec vyrobena a spotřebována. Ilustrativně je uváděno, že tepelné ztráty objektů jsou zhruba z jedné třetiny tvořeny ztrátami obvodového zdiva a dvěma třetinami ztrátami okny. Z tohoto pohledu je tedy zřejmé, že bychom se prioritně měli zaměřovat vyřešení problémů s okny. Ale ani zateplení obvodových zdí není zbytečná věc. Úspora tepla při provedení vnějšího zateplení obvodových zdí může činit informativně až 20 % z původního stavu, takže z pohledu rentability pouze vzhledem k úsporám energie vychází návratnost takového projektu i na několik desetiletí. Je nutné si však uvědomit, že vnější tepelné izolace řeší i další potíže, jako např. tepelné mosty netěsnících okenních rámů, překladů, stavební nekázeň a také ochranu proti dešti (vlhkosti). Navíc vnější izolace je také vlastně fasádou (často se používá termín izolační fasády), takže plní funkci omítky a v neposlední řadě utváří konečný vzhled budovy (můžeme najít až velmi odvážné vzory na fasádách). Dožívající okna, povětšinou s kovotěsem, již neplní dostatečně svou funkci a navíc, okenní rám ve většině případů nedoléhá na stavební konstrukci (a touto spárou do bytu poměrně slušně fouká). Situaci lze řešit provizorně nebo rovnou výměnou oken za moderní. Stavebník pak může volit mezi dřevěnými eurookny nebo plastovými okny. Dřevěná eurookna jsou zhotovena z lepených dřevěných profilů a osazena kvalitním kováním. Mohou být zasklena pomocí tzv. dvojskel, vzduch z mezery mezi skleněnými tabulemi může odčerpán až na hranici vakua a nebo nahrazen inertním plynem. Použití zdvojených skel má samozřejmě své limity a to v hmotnosti, nad určitou rozměrovou mez by již okenní rám sklo neunesl bez deformací. Eurookna jsou standarně vybavena těsnícími profily, jejich počet a způsob osazení ovlivňuje samozřejmě tepelné vlastnosti, ale také cenu eurooken. Velkou oblibu u nás získala také plastová okna, výměna původních oken za plastová bývá jedním z prvních záměrů při rekonstrukci v starších bytech. Jsou zhotovena s velikou přesností, a také samozřejmě těsní. K překvapení stavebníka se však mohou v místnostech začít objevovat různá vlhká nebo dokonce plesnivá místa a otázkou je, odkud se vzala, když tam předtím nebyla. Příčina může být poměrně jednoduchá. Starší konstrukce oken neměli těsnost jako konstrukce moderní, a tím vlastně zajišťovali, samozřejmě v určité míře, výměnu vzduchu v obytných prostorech a také odvádění vlhkosti a pachů. Tuto přirozenou výměnu však moderní okna omezila. Kde se bere všechna vlhkost? Zdrojů je skutečně mnoho, jmenujme vaření, žehlení, praní, ale i samotná přítomnost člověka v místnosti, při kterých se uvolňuje velké množství vodních par. Ty pak, pokud nejsou odvětrány, mohou na určitých kritických místech kondenzovat a způsobovat vznik vlhkých a plesnivých ploch. Vybranné zdroje vlhkosti

Větrat se musí Nelze opomenout, že větrání, ač jím z místnosti odvádíme drahou tepelnou energii, je hygienickou nutností. Větráním je zajištěn přísun čerstvého vzduchu do místnosti a odváděny vodní páry, nežádoucí pachy nebo i cigaretový kouř. Celý objem vzduchu v místnosti by měl být minimálně vyměněn jednou za dvě hodiny. Nezávisle na objemu místnosti, na jednu osobu by mělo být do místnosti přivedeno 20 m kubických vzduchu, do místnosti kde se kouří zhruba 30 m kubických vzduchu. Podle intenzity můžeme větrání rozdělit na soustavné a intezivní: Soustavné větrání znamená plynulý přívod čerstvého venkovního vzduchu a odvádění vzduchu řekněme „použitého“. V zimním období to znamená stálé odvádění tepla (ochlazování stěn a vnitřního vzduchu) musí k dosažení tepelné pohody dokrývat naše otopná soustava. Při intenzivním větrání provedeme výměnu vzduchu krátce, během několika minut, takže nedojde k ochlazení stěn. Proč mluvíme o stěnách? Ač je tepelná pohoda člověka subjektivní pocit, jehož kvalifikace je značně složitý proces, v praxi se celkem úspěšně používá názorné empirické pravidlo, že k optimální tepelné pohodě by měl být součet teplot stěn a vnitřního prostředí roven 38^oC. Ostatně, pocit „chladného“ sálání ze studených stěn a podlahy je jistě každému z nás důvěrně znám. K řešení této situace se v současné době doporučují různé velkoplošné vytápěcí systémy (stěnové a podlahové vytápění, sálavé panely), opět však doporučujeme konzultaci ze zodpovědným projektantem stavby a projektantem topenářem, neboť tyto druhy vytápění mají svá hygienická omezení. Možnosti zajištění větrání u stavebních otvorů Pro intenzivní (nárazové) větrání jsou vhodná vysoká okna s otevíracími nebo kyvnými křídly. Zvláště poslední varianta je technicky optimální, neboť umožňuje výměnu velkého objemu vzduchu při zachování rovnováhy mezi vzduchem přiváděným a odváděným. Přirozené větrání můžeme zajistit také s pomocí speciálních zařízení, jako jsou různé větrací spáry (instalované např. u plastových oken k zajištění tzv. „mikroventilace“), různé větrací klapky (vyklápěcí nebo posuvné) a další konstrukční provedení, zajišťující soustavné větrání. Množství přiváděného vzduchu regulujeme ručně. Mechanická větrací zařízení umožňují kontrolovanou výměnu vzduchu pomocí různých ventilátorků. Mohou být instalována v místnosti, u stavebních otvorů, nebo mohou být přímo součástí oken či dveří. Plně automatické přístroje zajišťují kontrolované větrání s konstantním proudem přiváděného - odváděného vzduchu, regulace může spouštět větrání např. pomocí pokojových indikátorů vlhkosti, čidel indikující vlhký vzduch nebo různé zplodiny. Každopádně, každá z výše uvedených metod je více či méně energetiky náročná a k dosažení teplené pohody je nutno tuto tepelnou ztrátu krýt dodávkou tepla z otopné soustavy. Energetická náročnost větrání je mnohem viditelnější u energeticky vědomého stavění, pro které je charakteristické zatěsňování všeho druhu, a to v menší nebo větší míře. Jinak by se objekt mohl stát neobyvatelným i třeba jen z hygienického hlediska. Na závěr si připomeňme, že v současnosti trh nabízí množství zařízení, které umožňují předehřívání chladného přiváděného venkovního vzduchu pomocí odváděného a ohřátého vzduchu odpadního. Tato zařízení nazýváme ventilačními jednotkami se zpětným ziskem tepla. Pravda, komu by se chtělo drahou tepelnou energií vytápět ulice. K dispozici je široké spektrum přístrojů od nejjednodušších až po komplexní zařízení, zajišťující veškerou energetiku rodinného domku (větrání, ohřev TUV a vytápění). I když technokrat se raduje, kolik možností a vymožeností hned z několika oborů nám trh nabízí v souvislosti s větráním, stejně, na prvním místě je zajiš