Nezdálo by se, že déšť, který nám padá na zahradu nebo střechu, vůbec stojí za řeč; maximálně ho chytáme do sudu a kropíme s ním záhony. Ovšem podmínkou stavebního povolení je mimo jiné i to, že dešťové vody musejí být zlikvidovány na vlastním pozemku. Tedy jednoduše řečeno: nemůžeme z našeho pozemku něco někam libovolně nechávat téct. To je ošetřeno i zákonem: dešťovou vodu ze svého pozemku nesmíme svádět na chodník před domem (veřejnou komunikaci) ani na pozemky sousední.
Ale co dělat, pokud se nemůžeme připojit na veřejnou dešťovou kanalizaci, protože jsme koupili stavební pozemek na odlehlém místě anebo tam, kde ulice a sítě teprve vzniknou? Tady přicházejí ke slovu štěrkové vsaky neboli podmoky; odvodňovací systémy vybudované pod úrovní terénu. Není možné je instalovat na skále a také jílovité podloží přináší značná omezení až nemožnost zřízení. Pokud je půda pouze jílovitá, jen s příměsí jílů, vsaky možné jsou, i když se voda vsakuje pomalu. O tom, jaké je na pozemku podloží, víme, protože před stavbou základů (a tedy žádostí o stavební povolení) se prováděl geologický průzkum. Podle toho projektant vyřeší způsob likvidace dešťových vod.
Vsaky vypadají různě
Nejlepší je, když se voda vsákne přímo na místě, nepřetěžuje kanalizační síť a v případě prudkých srážek nehrozí její zahlcení. Vsakovací systémy slouží k odvodnění různých ploch. Jejich podstatou je odvedení dešťové vody od okapového svodu na místo, kde se vsákne. Toto místo pak může vypadat různě: perforované plastové boxy pod úrovní trávníku (podobné přepravkám), větší podzemní plastové tanky s otvory, anebo vsakovací jímky v geotextilii se štěrkovým podsypem.
Jednoduchý podmok: Husí krk vedoucí od okapového svodu směrem od domu po několika metrech ústí do jámy vyložené netkanou textilií a vyplněné štěrkem. Po zabalení do textilie se jáma zahází a osadí trávou; nebo nad ní vede zahradní pěšina a podobně. ***
Návrh vsaků
Způsob provedení určí projektant přípojek nebo architekt domu. Velikost se musí vymyslet v závislosti na typu zeminy a tedy rychlosti vsakování vody; také podle množství deštivých dní v lokalitě. Je nutné mít pak po ruce plánek, abychom věděli, až budeme po letech třeba kopat jezírko, kde se podmok nachází a nenarušili ho. Některé vsaky jsou dělány tak, aby přes ně mohly jet auta (pokud kolidují třeba s cestou do garáže), jiné jsou běžně pochozí.