Stavba více než dvaceti tisíc rodinných domů byla loni zahájena podle Českého statického úřadu. Meziročně jde o 17% nárůst. Stejný či možná ještě vyšší vzestup je možné čekat i v letošní bilanci. Jen minimum domů však splňuje nároky na nízkoenergetické či dokonce pasivní bydlení, ačkoliv zájem o domy šetrné k životnímu prostředí a peněžence investora narůstá. Ostatně i v odborných soutěžích, jako jsou Grand Prix Obce architektů nebo Porotherm, tento typ staveb získal nejvyšší ocenění.

Ve správný čas proto přichází s novou knihou Stavba rodinného domu krok za krokem uznávaný architekt a propagátor dřevostaveb a energeticky úsporných domů Josef Smola. Čtyřsetstránková publikace, která vychází v edici Stavitel nakladatelství GRADA, je souborem praktických rad a doporučení, sledujících chronologii stavby domu. Včetně stavebně-konstrukčních detailů, technických zařízení budov anebo legislativních nároků. Autor tak činí věcným jazykem, jemuž porozumí nejen příslušníci technických profesí.

„K přednostem knihy patří to, že díky letitým zkušenostem architekta Smoly v ní najdou odpovědi na otázky nejen stavebníci energeticky úsporných domů, ale též příznivci konvenčního bydlení. Nebo ti, kteří se rozhodli pro rekonstrukci,“ říká Radomír Matulík, šéfredaktor redakce technické literatury nakladatelství GRADA. Publikace Stavba rodinného domu krok za krokem je přesto primárně zaměřena na stavbu nízkoenergetického či pasivního domu, který může jeho majitele vyjít na stejné peníze jako nadstandardní panelákový byt 3+1 o výměře 75–100 m2 (bez přípojek inženýrských sítí, DPH a ceny pozemku). Kniha obsahuje velké množství fotografií. A to jak doporučených způsobů řešení, tak nafocených chybných postupů a jejich následků.

Situace ve výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů není navzdory lepšící se situaci a osvětě stavebníků normální. Alespoň ve srovnání se západní Evropou. Pasivních domů v České republice můžeme napočítat pouze pár, nízkoenergetických staveb je v Čechách kolem tisíce. Jejich investoři se nadále řadí k určitému životnímu stylu. Může s tím souviset také pocit určité pozitivní a jistě oprávněné výlučnosti. Proto téma energeticky úsporných domů překonalo hranice odborné diskuze a stalo se tak i celospolečenským tématem. Také s ohledem na globální oteplování a emise skleníkových plynů, k jejichž produkci špatně postavené domy přispívají podstatnou měrou.

Stavbě nízkoenergetického domu předcházejí určité podmínky. Představa, že nízkoenergetický dům znamená pouze vyšší stupeň zateplení, je mylná, v českém prostředí však poměrně rozšířená, a to bohužel i v nabídce stavebních firem. Nejdůležitějším aspektem je vyváženost všech složek ovlivňujících energetickou bilanci budovy. Znamená to kombinaci nízké spotřeby tepla na vytápění (dosažené díky optimálnímu koncepčnímu i detailnímu stavebnímu řešení) a vhodné uplatnění soustav využívajících v různé míře obnovitelných zdrojů energie.

Jednou ze zásad tzv. Desatera pro stavbu nízkoenergetického či pasivního domu je například správné umístění stavby na pozemku. Objekt by měl být situován u severní a východní hranice parcely, aby jižní, případně i západní průčelí mohlo sloužit jako zdroj solární energie. Základem je kompaktní tvar domu, bez zbytečných výstupků, s co nejmenším povrchem pláště vůči obestavěnému povrchu.

Důležitý je také podíl plochy oken k ochlazovanému opláštění domu. Je smutnou pravdou, že až 40 % tepelných ztrát lze přičítat právě výplním otvorů. Proto je nutné plochou oken neplýtvat. Pro oslunění a osvětlení v normě stačí u obytné místnosti jejich poměr k ploše podlahy 1: 6.

Kompletní desatero nízkoenergetického domu publikované v knize Stavba rodinného domu krok za krokem nemusí být stoprocentně dodrženo, aby se stále jednalo právě o nízkoenergetický dům. Při realizaci tohoto typu stavby je třeba vycházet zejména z kvality pozemku a jeho okolí. Každý stavitel si však musí být vědom, že se od desatera odchýlil a že je třeba tento „prohřešek“ kompenzovat posílením jiných vlastností domu.

Podle zkušeností odborných časopisů i stavebních portálů je mezi čtenáři velká poptávka po negativních příkladech – po tom, jak se postupovat nemá. To vyslyšel i ing. arch. Josef Smola a ve své knize nafotil a popsal několik známých i očím skrytých prohřešků proti řádně fungujícímu domu anebo jeho estetické stránce. K cílům knihy Stavba rodinného domu krok za krokem patří také to, aby čtenář i bez hlubší znalosti architektury či stavebních řemesel dokázal porozumět zákonitostem v organismu stavby a nestal se rukojmím dodavatelů, jak se v současnosti – bohužel – stále často děje.

Ing. arch. Josef Smola: Stavba rodinného domu krok za krokem(spolupracovali: Ing. Václav Jandáček, Ing. Marie Součková, Josef Sýkora)GRADA Publishing, Praha 2007, 400 stranwww.grada.cz